Osobnosti z dějin Československého rozhlasu, jež by neměly být zapomenuty - M.Disman
Na konci dubna si kulturní veřejnost připomene hned dvě výročí, jež se vážou k vynikající osobnosti našeho rozhlasu Miloslavu Dismanovi. Dnes si v několika zastaveních připomeneme životní dráhu tohoto rozhlasáka tělem i duší. Třebaže je Dismanovo jméno už neodmyslitelně spjato s dětským rozhlasovým souborem, který (v roce 1935) založil a pětačtyřicet let vedl, dnes se soustředíme na další oblasti jeho rozhlasového působení.
Něco ze životopisu
Disman vystudoval reálku nejprve v Jičíně, později v Praze na Žižkově. V letech 1922-27 se věnoval studiu učitelství, které završil úspěšným složením učitelských zkoušek. V letech 1930-32 pak studoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. Jeho pedagogická orientace ho předurčila pro práci v tzv. „školském“ rozhlase, což byla jedna ze specializovaných redakcí tehdejšího pražského Radiojournalu, která začala působit od roku 1931. Už od samých začátků s tímto vysíláním Disman spolupracoval. Nejprve externě (1931-35), 5. září 1935 se pak stal interním referentem školského rozhlasu.
O školském rozhlase hovořil ve vysílání také v květnu roku 1936. Toto jeho vystoupení se zachovalo na záznamu.
Reportérem
Kromě toho už v té době působil jako autor četných přednášek z oblasti pedagogiky, dále jako režisér a vedoucí vlastního dětského recitačního sboru, v neposlední řadě jako příležitostný reportér.
Z jeho bohaté reportérské činnosti: v r. 1937 účast na reportáži z pohřbu TGM, r. 1938 Všesokolský slet, r. 1939 přenesení rakve s pozůstatky K. H. Máchy na vyšehradský Slavín, r. 1948 Všesokolský slet a vysílání MEVRO, v letech 1955, 1960, 1965 spartakiádní cvičení. Jeho reportážní umění se vyznačovalo bohatou básnivostí a emocí.
Z 10. všesokolského sletu - 1938. Reportují Josef Cincibus a Miloslav Disman (vpravo). Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Pochmurný konec 30. let
Koncem 30. let se nad osudem naší republiky začala stahovat mračna. Rozhlas svým posluchačům přibližoval vypjaté chvíle naplněné obavami a také značnou dávkou patosu. Miloslav Disman komentoval mimo jiné také hold československé mládeže prezidentu Benešovi, který se odehrál na Pražském hradě 25.5.1938.
Okupace ČSR – Dismanovy zážitky
Tragickou atmosféru března roku 1939, dramatické zážitky přímých účastníků i tragický konec Pavla Donera vylíčil Miloslav Disman v pořadu, který byl natočen v roce 1962.
Reportáž z Václavského náměstí - 11. května 1945 - Josef Cincibus a Miloslav Disman Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlaszu
Přímý aktér pražského povstání v květnu 1945
Na samém konci války, v průběhu dramatického Pražského povstání, byl Miloslav Disman jedním z hlasatelů, kteří burcovali obyvatele hlavního města, zejména pak armádu a četnictvo k odvaze. - Součástí výzev, které pražští hlasatelé během květnového povstání v roce 45 vysílali, byly i některé šifrované vzkazy.
Poslední rozhovor o prvním setkání
Je zvláštní, ale vlastně bilančně pochopitelné, že v posledním rozhovoru, který s Miloslavem Dismanem natočil koncem 70. let Ota Nutz, přišla mimo jiné řeč na úplně začátky Dismanovy rozhlasové činnosti. Mimochodem – patří se dodat také datum smrti Miloslava Dismana – byl jím dvacátý čtvrtý duben 1980.
Miloslav Disman při režii rozhlasové hry - 1961 Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Z předchozího zvukového záznamu jednoduchým odečtem zjistíme, že Miloslav Disman zasvětil rozhlasu čtyřicet let svého života – od počátku let třicátých do roku 1971, kdy odešel do důchodu.
Neměli bychom zapomínat…
Věřím pevně, že tato – velmi stručná – vzpomínka na Miloslava Dismana přispěje k tomu, aby i mladší generace, jež dnes už nic nevědí o okolnostech práce, osobním vkladu a často nasazení vlastního života, tedy o hodnotách, jež osobnosti typu Miloslava Dismana pro rozhlas nasazovaly… aby tedy i mladé a nastupující generace tyto hodnoty alespoň trochu pochopily.