Omluva Uzmě (středa 13. dubna 2005)
Mongolští čápi, Čingis a Tuja, se na své zpáteční cestě zastavili ve stejné oblasti: v mokřinách u Zoige na Tibetské plošině. Bohužel, sledování jejich zpáteční cesty je ve stínu smrti Altynaj.
Kudy chodím, tam chválím WWF-Pakistan. Spolupráce našich pákistánských přátel je skutečně příkladná. Uzma Khan (které se musím omluvit, že jsem ji tu minule označil za muže) už navštívila místa posledních lokací Altynaj. Zde je výtah z jejího e-mailu: "V pátek 8. dubna jsme se vydali hledat Altynaj. Její poslední lokace jsou v pustině asi dvacet kilometrů od Kot Addu. V Kot Addu jsme se nejprve spojili s pracovníky Punjab Wildlife Department a vyjeli na místo. Poslední kilometr už jsme šli pěšky a pátrali po Altynaj nebo vysílači. Velmi blízko u posledních souřadnic Altynaj byla nora - buď lišky, nebo šakala. Když do ní jeden z místních lidí sáhl, ukázalo se, že je asi opuštěná; uvnitř byl jen pavouk. Hledali jsme pak dál na ploše kolem deseti nebo patnácti akrů, ale nic jsme nenašli. - Nejbližší lidé jsou vzdáleni asi 700 metrů, kde jsou dvě stavení. Šli jsme tam a zastihli jsme tři místní zemědělce. Řekli nám, že nemají zbraně a že neloví; čápa černého neviděli."
Vzápětí se ozval ještě Salman Ashraf: "Domnívám se, že jedinou možností je vyhledat Altynaj letecky. Na základě své rozmluvy s Richardem (Garstangem) jsem kontaktoval místní společnost, která se specializuje na vyhledávání ukradených aut - k lokalizaci ovšem používají UHF frekvence."
Věřím, že i když to momentálně nevypadá moc dobře, přece jen se o osudu Altynaj dozvíme víc. K dalšímu pokusu vypátrat její vysílač dojde koncem příštího týdne, tentokrát za přítomnosti Ondřeje Abonyiho, který do Pákistánu odlétá v úterý.