Oldřich Nový: Polibek operety
„Políbit ruku vám a říci děkuji“, „Oči tmavohnědé“, „Dívka v modrém“, „Škoda že nejste kouzelník“, „Když žena řekne ne“… „Jen pro ten dnešní den“ … a další a další známé písně. Všechny patří do oné éry, která nebyla sama o sobě příliš veselá, která však přinesla onu báječně optimistickou hudbu zvanou swing. A všechny spojuje především nezaměnitelný a nezapomenutelný interpret oněch písní – Oldřich Nový.
Všechny jmenované písně jsou velmi známé. Já se však pokusím představit vám dnes Oldřicha Nového v jeho druhé, ctitelům filmů pro pamětníky méně známé poloze – v poloze operetní. Zdá se mi na tom lákavé právě to, že půjde o úryvky ze zvukových záznamů poměrně neznámých, o snímky, jež existují výhradně v rozhlasovém archivu.
Oldřich Nový, to je dostatečně známo, se věnoval operetě po celý svůj život. Režíroval a sám také hrál ve velkém počtu operet, které uváděl v divadle, jež založil v roce 1936 pod názvem „Nové divadlo“. Sídlilo v pasáži Alfa a bylo velmi oblíbené a úspěšné. Po roce 1948 přišly však nové doby a divadelnímu podnikání, jakožto všemu dalšímu podnikání se dařit přestalo. Oldřich Nový své divadlo zavřel a věnoval se hostování v operetách na jiných scénách, jako operetní herec, režisér a úpravce pak vystupoval v 50. letech i v rozhlase. V roce 1958 zde natočil operetu, kterou sice sám upravil, kterou režíroval, ale v níž si žádnou roli nepřidělil. Vystoupil však v ní jako průvodce dějem.
Oldřicha Nového jako průvodce dějem Miljutinovy operety Polibek Chanity spolu s ukázkami hudby máme možnost sledovat v prvních dvou zvukových úryvcích na této stránce.
V roce 1954 byla v rozhlase natočena opereta na motivy rakouského dramatika Johanna Nepomuka Nestroye. Jmenovala se „Podruhé na světě“, hudbu napsal Jan Frýda, text Jiří Aplt a Oldřich Nový si v ní zahrál hlavní roli pána z Landeku. Pán z Landeku jako by byl psán Novému doslova na tělo. Svízele zahálčivého života bohatého šlechtice nám Oldřich Nový otevírá se vší bezútěšností toho stavu. Máte pocit, že jste herce v této stylizaci slyšeli a viděli už v mnoha filmech? Možná. Je to ale stylizace neodolatelná, souhlasíte?
Opereta „Podruhé na světě“ nezapřela dobu svého vzniku. Dekadentní šlechtic z Landeku se posléze uchýlí na venkov, kde se veskrze napraví. Pomůže mu k tomu – jak jinak – opravdová a upřímná láska k prosté venkovské dívce Katušce. V optimistickém duchu tak vyznívá závěrečná píseň, kterou si můžeme poslechnout v poslední zvukové ukázce na dnešní archivní stránce, jež je připomínkou faktu, že 7. srpna uplynulo už 114 let od narození nezapomenutelného a nezaměnitelného herce Oldřicha Nového. (Letos v březnu jsem si současně připomněli 30. výročí jeho smrti.)
