Od vzniku Charty 77 letos uplyne 35 let
Týden Charty 77 začíná už v pondělí v Praze. Připomenout chce 35. výročí občanské iniciativy, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv. K jejich dodržování se přitom Československo zavázalo v roce 1975 v Helsinkách na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Když před 35 lety Charta vznikla, její autoři a iniciátoři sami netušili, jak silnou reakci vyvolá. Podle Petrušky Šustrové jedné ze signatářek si totiž komunistický režim obsah Charty vysvětil po svém:
„Režim rozpoutal obrovskou kampaň. Já myslím proto, že četl totiž něco jiného. Četl, že nějaká skupina lidí je proti něčemu, proti režimu zřejmě. Charta se nikdy proti režimu jako takovému nevyslovila. Měla veliké množství kritických výhrad k těm, či oněm oblastem života, ale o nějakém politickém uspořádání, které by se mělo svrhnout nebo nastolit, nikdy ty dokumenty nebyly.“
Komunistický režim padl před více než dvaceti lety. Má tedy vůbec smysl si připomínat Chartu 77?
„Člověk se má také snažit nezištně té společnosti pomoct. Odvolávání se k takovým hodnotám, jako je čest, jako je slušnost, jako je úcta k vlastnímu státu a to je prostě nezbytné připomínat.“
K tomu slouží mimo jiné Týden Charty 77. Jeho program je bohatý. Například už v pondělí v 19:00 nabídne Divadlo Na tahu Havlovu Zahradní slavnost. Právě loni zesnulý Václav Havel byl jedním v prvních mluvčích Charty:
„Jeho autorita, naprosto neoficiální a přirozená, vznikala dlouhá léta. Byl člověk, který v případě nějakého sporu vydat něco, nevydat něco, apelovat na něco, neapelovat na něco, tak byl v kolektivu mluvčích takovou poslední instancí.“
Dalšího významného chartistu a filosofa Jana Patočku připomene úterní bohoslužba v Břevnovském klášteře. Patočka byl první obětí komunistického režimu z řad signatářů. Zemřel po několikahodinovém výslechu 13. března 1977 a jeho pohřeb se tehdy stal velkou událostí protikomunistického odporu. Vzpomínkovou bohoslužbu povede jeden ze tří katolických kněží, kteří Chartu 77 podepsali, František Lízna.
Týden Charty ale nemá být jen památečním setkání těch, kdo ji podepsali. Pořadatelé nezapomněli ani na ty, kdo v době Charty nebyli ještě na světě.
„Jde o to, aby na mladší generaci zapůsobilo to, co možná ti chartisté jsou schopni předat. Prostě se snažíme, aby to nebyla jakási mrtvá někdejší iniciativa, která skončila a pes po ní neštěkne. To si myslím, že by byla škoda.“
A to také proto, kolik lidí tehdy kvůli svobodě dalších generací riskovalo. A tak má příští víkend na programu také Dětské dopoledne. Ti trochu starší mohou zajít během týdne na některé z divadelních představení, výstav nebo na seminář o tom, jak Chartu 77 viděl svět.
Více o programu Týdne Charty 77 najdete také na stránkách www.charta77.eu.
