Od „Kalendáře 1. střeleckého pluku Jana Husa na rok 1919“ k brožuře „Na cestu domů mořem“
Hostem osmého dílu vltavského cyklu Polní pošta byla Jana Kozáková, vedoucí Oddělení vzácných tisků Městské knihovny v Praze, které vlastní ojedinělou sbírku tisků vydávaných československými legiemi v Rusku. Jana Kozáková komentovala ukázky z knihy Emila Dostála „Pochodová tiskárna Informačně-osvětového odboru na Rusi“. Kniha popisuje příběh tiskárny, která ve vlaku putovala s naším vojskem přes celé Rusko až do Vladivostoku.
„Ale nebylo tak nesnadno založiti deník, jako zaříditi k vydávání jeho potřebnou tiskárnu. Nejobtížnější bylo obstarati písmo pro českou sazbu. Ruské písmolijny, jichž - mimochodem řečeno - pro takovou zemi bez hranic, jakou je Rusko, byl malý počet, byly zaměstnány válečnými dodávkami, a odjinud nebylo lze písmo obdržeti. Vlastní tiskárna Československého Denníku povstala tedy nouzově tím, že vydavatelé časopisů Čechoslovák a Slovenské Hlasy daly část svého písma Denníku k disposici. S blížícím se odjezdem na východ pomýšlelo se na vydávání listu i za jízdy a činily se k tomu přípravy. Nescházelo i těch, kteří říkali, že je šílenstvím chtíti ve vlaku tisknouti časopis a k tomu ještě deník.“
Emil Dostál: Pochodová tiskárna…
Legionářská tiskárna, která plnila i vydavatelské a nakladatelské funkce, v Rusku vydávala nejen noviny, časopisy a kalendáře, ale i osvětově vzdělávací knihy, příručky praktického rázu (například o lyžování a návodů, jak zacházet se zbraněmi) nebo povídky, básně a romány legionářských autorů. V pořadu zazněly ukázky z textu Františka Langera „Za cizí město“, který tiskárna vydala. Langer v něm líčí anabázi československých legionářů v ruské Kazani.