Obrazové dokumenty o životě Židů v pražském ghettu rudolfínské doby
Pražské ghetto rudolfínské doby halí tajuplná atmosféra spjatá s legendární postavou rabiho Löwa. Z oné doby, z přelomu 16. a 17. století, se však dochovaly i málo známé obrazové dokumenty.
Jedná se o kresby dvou rudolfínských umělců, Vlámů Roelandta Saveryho a Pauluse Van Vianena, kteří za panování císaře Rudolfa II. přicházeli do ghetta a kreslili zde i při bohoslužbách v synagoze. Podle svědectví anglického cestovatele Fynese Morysona vynikala tehdejší Praha neobvyklou náboženskou svobodou – cizinec se mohl účastnit obřadů různých náboženství a také, jak doslova napsal, „volně rozmlouvat s Židy a navštěvovat jejich synagogy v době bohoslužby“. Ačkoli církevní nařízení varovala před navazováním kontaktů se Židy a zakazovala účastnit se jejich bohoslužeb, nebyla zřejmě v tehdejší Praze brána příliš vážně. Tím spíše, když se jednalo o cizince z dvorských kruhů.
Roelandt Savery pobýval v Praze v letech 1604 - 1612. Vytvořil zde řadu známých pohledů z různých částí města. Méně je známo, že v Praze vytvořil mnoho nejrůznějších studií postav, kreslených většinou na tržištích. Tyto studie jsou provedeny podle skutečnosti do nejmenších podrobností. Mezi nimi se podařilo objevit i několik kreseb pražských Židů. Jedna z nich zachycuje tři modlící se Židy v širokých plochých baretech a dlouhých modlitebních pláštích, stojící u dřevěné lavice. Ještě zajímavější je kresba dvou starších rabínů v kožešinových čapkách a modlitebních pláštích v rozhovoru nad rozevřeným foliantem. Není ani vyloučeno, že na této kresbě Savery zachytil podobiznu samotného rabiho Löwa nebo jeho pomocníka Šeloma Efraima Luntschitze. Obě scény se nejspíše odehrávají ve Staronové synagoze, která byla císařskému umělci také nejlépe přístupná.
Přibližně ve stejné době jako Savery přišel do Prahy také Paulus van Vianen z Utrechtu, který se stal dvorním zlatníkem císaře Rudolfa a zůstal v jeho službách až do jeho smrti. Van Vianen a Roelandt Savery byli krajané a v roce 1604 kreslili společně přírodní motivy v okolí Prahy. Je pravděpodobné, že společně kreslili také v Židovském Městě. Mezi Vianeniho kresbami se rovněž dochovalo několik kreseb stojících Židů v dlouhých pláštích, s kožešinovou čapkou na hlavě a modlitební knihou v rukách. Vznikaly nejspíše rovněž během bohoslužeb ve Staronové synagoze.
Saveryho a Vianenovy kresby nebyly dlouho rozpoznány jako možný pramen pro poznání života pražských Židů v rudolfínské době. S výjimkou iluminací v hebrejských rukopisech a dřevorytů starých hebrejských tisků jsou jejich kresby vůbec nejstarším zobrazením postav Židů přesně podle skutečnosti, jako přímý záznam detailního pozorování. Známé Rembrandtovy kresby a lepty z prostředí amsterdamského ghetta jsou o tři desetiletí pozdější a svou uměleckou stylizací skutečnosti daleko více vzdálené.
