O velikém manioku
Jako pohádka O veliké řepě zní zpráva z Ohio State University, kde vědci vyšlechtili metodami genového inženýrství novou "obří" odrůdu manioku. Tato významná tropická zemědělská plodina tvoří základ výživy pro 600 milionů obyvatel naší planety. Nová odrůda má na škrob bohaté kořenové hlízy téměř třikrát větší než stávající odrůdy.
Maniok patří k hlavním tropickým zemědělským plodinám. Pochází sice z Jižní Ameriky, ale pro kořeny plné škrobu se pěstuje po celém světě. Tvoří základ obživy mnoha lidí například v Brazílii, Thajsku, Nigérii, Zairu nebo Indonésii. V Africe závisí existenčně na sklizni manioku 250 milionů lidí, což představuje asi 40 % obyvatel "černého kontinentu". Na celém světě se maniok významně podílí na obživě 600 milionů lidí. Z jediného hektaru mohou rolníci sklidit až 90 tun kořenů s vysokým obsahem škrobu. Obvykle však bývá sklizeň desetkrát nižší. Vyhlídky na vydatnější sklizně výrazně stouply díky práci týmu amerických vědců vedených Richardem Sayrem z Ohio State University.
Maniok vyniká v tvorbě cukru nad většinou kulturních plodin. Zdaleka ne všechny cukry ale dokáže proměnit na škrob a ten uložit v kořenech. Sayreův tým vylepšil odrůdu manioku z Kolumbie tím, že vnesl do dědičné informace této rostliny gen regulující produkci škrobu ze střevní bakterie Escherichia coli. Výsledek byl pozoruhodný. Objem kořenů se zvětšil díky bakteriálnímu genu téměř třikrát a počet kořenů, do nichž rostlina ukládá škrob, stoupl na dvojnásobek. Modifikovaná rostlina má také o třetinu více listů.
Sayre považuje úspěch, o němž jeho tým referoval na stránkách vědeckého časopisu Plant Biotechnology Journal, za pouhý začátek dlouhé cesty za zcela novým maniokem. Plodina nabízí genetikům celou řadu příležitostí k jejímu vylepšení. V kořenech manioku se ukládají glukosidy, z nichž se uvolňují jedovaté sloučeniny kyanu. Musí být proto velmi pečlivě zpracován, aby konzumentům nehrozila otrava. Ani geneticky modifikovaný maniok nenabízí o mnoho více než škrob. Sayre chce získat odrůdy, které by zajišťovaly konzumentům i dostatečný přísun vitaminů, minerálních látek a bílkovin. Velkou výzvou je i poměrně krátká životnost maniokových kořenů po sklizni.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
