O skutečných Broučcích: světlušky hmyzem roku a dva tisíce let staré obrazy z antických váz

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o vlně mořských veder, která postihla v červnu západní Středomoří, uslyšíte o japonských plánech na hlubokomořskou těžbu vzácných zemin, povíme si, co prozradily analýzy DNA a kostí jednoho starověkého Egypťana o jeho původu a práci, stručně představíme nečekaný objev velkého sídliště z doby laténské na Královéhradecku a na závěr se podíváme na teprve třetí mezihvězdný objekt, objevený během jeho průletu naší Sluneční soustavou.

Česko hledá světlušky

Poletující samci světlušek menších (Lampyris splendidula)|foto:Radim Schreiber, Česká společnost entomologická

Vždy jen pár týdnů počátkem léta můžete v přírodě spatřit lucerničky světlušek. Některé se vznášejí mezi stromy, jiné problikávají na zemi. Pokud žijete na venkově nebo v rámci prázdninových výletů a dětských táborů rádi nocujete pod širým nebem, může to pro vás být sice krásný, nicméně běžný zážitek. Ve městech a jejich blízkém okolí už je to horší. Jak moc je to špatné? Kde všude jsou světlušky běžné nebo naopak vzácné, to se vlastně do detailu neví…Naše přírodovědce to však mimořádně zajímá. A to je jeden z důvodů, proč Česká společnost entomologická vyhlásila světlušky hmyzem roku 2025.

Samec světlušky menší (Lampyris splendidula)|foto:Petr Šípek, Česká společnost entomologická

Kde se můžeme se světluškami nejčastěji setkat? Jejich oblíbený biotop nám představil entomolog Martin Novák z Katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Světlušky prožijí přibližně dva až tři roky svého života ve stádiu larvy. Zhruba jeden až dva centimetry dlouhé larvy jsou neúprosnými predátory. Co a jak nejčastěji loví? To, že byly světlušky letos vyhlášeny hmyzem roku, napovídá, že mají jakožto druh (nebo v tomto případě hned tři druhy naráz) v naší přírodě nějaký problém. O co přesně jde? Co světlušky ohrožuje a proč?

Larva světlušky na lovu|foto:Petr Šípek, Česká společnost entomologická

Sezóna létajících světlušek už sice pomalu končí, pořád byste na ně však při troše štěstí mohli narazit. V takovém případě se je pokuste vyfotit a poznamenejte si přesnou polohu vašeho pozorování. Ideálně ve formě GPS, ale dá se také označit na mapě. Informaci včetně snímku následně pověste do facebookové skupiny Česko hledá světlušky. 9. července už měla přes 1400 členů. Roste opravdu rychle. Snad nebude v budoucnu stejně rychle ubývat i světlušek v naší krajině.

Dva tisíce let staré obrazy z antických váz

Scéna ze starořecké malované vázy|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Starožitné vázy zdobené figurálními výjevy jsou dobře známým dědictvím antiky. Už ve své době byly ceněné a drahé a na tom se do dnešních dnů nic nezměnilo. Můžeme na nich obdivovat výjevy z řecké mytologie, stejně jako scény z docela obyčejného, všedního života dávných obyvatel Řecka i jiných oblastí antického světa. Dá se jim ale věřit? Zobrazují skutečnou realitu své doby a je tedy možné využít je jako hodnověrný pramen třeba ke studiu každodennosti? Badatelé na to nemají jednotný názor. O antických zdobených vázách hovoří archeolog Martin Trefný, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem, který působí i na Katedře historie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Motiv ze starořecké keramiky|foto:Pixabay, CC0 1.0, ©

Nejstarší antické vázy s figurálními výjevy jsou staré více než dva a půl tisíce let; pochází z řeckého Korintu. Produkce zdobených nádob musela být obrovská, mohly jich vzniknout až desítky milionů kusů. Používaly se v domácnostech i jako ceněný exportní artikl. Mnoho se jich dochovalo až do dneška. Můžeme je rozdělit na keramiku černofigurovou a červenofigurovou – čím se od sebe liší? Jaká témata na malbách převažují? Symbolická vyobrazení a malířova realita se na figurálních výjevech z antických váz často kříží a proplétají. S odstupem více než dvou tisíciletí je někdy obtížné zobrazené scény rozklíčovat. Jsou malované antické vázy k vidění i ve sbírkách našich institucí?