O otcích zakladatelích
Jinak tomu ani být nemůže, stránku Archivních a programových fondů Českého rozhlasu není možno v tomto týdnu zasvětit jiné události, nežli je onen Den D v dějinách Českého rozhlasu, tedy 18. květen roku 1923, kdy to všechno začalo naostro. A protože o okolnostech onoho pionýrského vysílání ze stanu ve Kbelích je už snad známo vše, povíme si něco o otcích zakladatelích.
Jak jsme začínali s rozhlasem? Klade sám sobě otázku Miloš Čtrnáctý na zvukovém snímku, který si zde můžete poslechnout. A na otázku přirozeně odpovídá. Miloš Čtrnáctý (1882-1970) byl novinář a patřil k těm dobrým mužům a ženám, kteří stáli u kolébky pražského rozhlasu.
Jak jsme začínali s rozhlasem-M.Čtrnáctý
V dnešním malém výletu, který nás zavede 90 let proti proudu času, si připomeneme nejen to, jak se u nás s rozhlasem začínalo, ale také to, jak se v rozhlase slavívalo. Neboť každé, byť jen trochu kulaté výročí, bylo po zásluze oslaveno. Bývávala to současně příležitost k tomu, aby k mikrofonu byli přivedeni pamětníci. Nahrávka hlasu jednoho ze zakladatelů našeho rozhlasu, redaktora Miloše Čtrnáctého, pochází z roku 1963, tedy z doby, kdy si rozhlas připomínal 40. výročí své existence. Vzpomínal tehdy na doby legendárního kbelského stanu, ale i na okamžiky, které roku 1923 předcházely.
Co předcházelo-M.Čtrnáctý
Ve vzpomínce Miloše Čtrnáctého padlo také jméno druhého z otců zakladatelů – inženýra Eduarda Svobody. I jeho hlas zůstal v archivu zachován – jeho vyznání a víra v pokrok byly natočeny v roce 1932.
Ing. Eduard Svoboda
Eduard Svoboda nám však ve svých vzpomínkách nezanechal údaje o tom, co se odehrálo při jeho návštěvě Ameriky, protože tam – při své služební cestě – posbíral první zkušenosti s rozhlasovým vysíláním. Zmiňuje se o tom opět Miloš Čtrnáctý, který v dalším zvukovém úryvku Svobodu cituje. Z této ukázky vám vyplyne, že stopy našeho rozhlasového vysílání musíme hledat až v Americe.
M.Čtrnáctý cituje E.Svobodu
Začátky rozhlasového vysílání u nás byly spojeny s nemalými obtížemi. Šlo o svízele finanční, jež museli otcové zakladatelé vyřešit, ale šlo také neméně o nedůvěru, kterou celý projekt v mnoha lidech vzbuzoval. Na dalším záběru o tom hovoří Ing. Eduard Svoboda.
E.Svoboda-potíže s proroky
Když bylo vysílání zdárně odstartováno, stál před jeho zakladateli úkol ještě zásadnější – jak koncipovat jeho program. O tom nám poví další ze statečných mužů, kteří se podíleli na začátcích rozhlasového vysílání u nás – první hlasatel Adolf Dobrovolný.
hlasatel Adolf Dobrovolný
V našem návratu k otcům zakladatelům nesmíme zapomenout na podíl a obětavost těch, kteří se starali o technickou stránku vysílání. Atmosféru legendárního kbelského stanu nám připomene ve svých vzpomínkách, natočených na sklonku 60. let, technik Karel Koníček.
technik Karel Koníček o kbelském stanu
Z dalšího vyprávění jakoby skoro na nás dolehla jemně nostalgická a současně úsměvná nálada Hrabalových Postřižin. Technik Jan Velík vypráví o příhodě z prvních veřejných poslechů rozhlasových koncertů.
technik Jan Velík vzpomíná
Řekli jsme si dnes, že si poslechneme hlasy některých dobrých mužů a žen, již stáli u kolébky československého rozhlasu. Dosavadní sled hlasů působí však dojmem, jakoby rozhlasové počátky byly čistě mužskou záležitostí. A tak ať na závěr zazní hlas ženy. Na své působení v pražském Radiožurnálu vzpomínala – v roce 1964 - první hlasatelka Emilie Tučková.
hlasatelka Emilie Tučková