O ladovských Vánocích…

Josef Lada: Stavění sněhuláka, 1944 (z výstavy v Galerii Smečky)

…plných zasněžených střech, sáňkujících dětí a dalších idylických výjevů spojených s dávnou představou, že o vánočních svátcích musí přece sněžit…o tom všem si letos nejspíš necháme opět zdát (jak nás o tom přesvědčují meteorologové). Anebo se za tím malebným půvabem můžeme vypravit do světa obrázků Josefa Lady.

Josef Lada se narodil 17. prosince roku 1887 v obci Hrusice na jihovýchod od Prahy. Také datum Ladova úmrtí je spjato s prosincem – ve svých sedmdesáti letech zemřel 14. prosince roku 1957 v Praze. Připomínku odkazu Josefa Lady, zejména pak návrat k vánočním motivům jeho děl, nabízím v jednom z posledních letošních vydání „webové stránky“ Archivu Českého rozhlasu.

Hovoříme-li o idyličnosti venkovských obrázků Josefa Lady, pak si všichni jistě uvědomujeme, že za dojímavou působivostí Ladova vnímání života lidí na venkově je skryto i vědomí bídy a chudoby, v níž se tento život odvíjel. Lada sám prožil velmi prosté dětství – jeho otec byl švec, rodina měla celkem 4 děti, z nichž budoucí malíř byl nejmladší. Jeho o něco starší sestra Antonie může sloužit za příklad chudoby, v níž Ladova rodina žila – děvče muselo ještě zdaleka nedospělé nastoupit do služby ve městě, musela od útlého věku pomáhat držet rodinu nad vodou.

Josef Lada - 30.léta

Ladovo dětství nebylo idylické ještě z jiného důvodu. Jako malé dítě si Josef po pádu poranil oko. Později na něj zcela oslepl. Vzdor této skutečnosti začal malý Josef už od předškolních let projevovat neobyčejný výtvarný talent. Měl štěstí - nadání v něm odhalil jeden z učitelů (farář Růžička), který ho podporoval. Ladův otec si synův talent uvědomoval, ale hmotná situace mu nedovolila, aby ho vyslal na studia. A tak se mladý Josef Lada začal učit malířem pokojů. Ale nedoučil se. Vzápětí se vrhl na jiný obor, který se již blížil k jeho bytostným sklonům – vyučil se knihtiskařem. Teprve poté se splnil jeho sen a dostal šanci studovat na pražské Umělecko průmyslové škole. Věnuje se především ilustracím a tvorbě karikatur; brzy se v této oblasti prosazuje. V té době se seznámil a navázal přátelství se spisovatelem Jaroslava Haškem. Ladovy ilustrace nejslavnějšího Haškova románu „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ patří dnes už neodmyslitelně k této nesmrtelné knize.

Josed Lada - 50.léta

Některé další slavné ilustrace připomeneme pouze názvem knih, v nichž jsou obsaženy: Český Honza, Tyrolské elegie, Král Lávra… A pak ještě knihy, které sám napsal a ilustroval: O kocouru Mikešovi, Josef Lada dětem, O chytré kmotře lišce, Pohádky naruby, Ezopské bajky, Bubáci a hastrmani, Nezbedné pohádky…

Ze zvukového záznamu si můžeme poslechnout hlas Josefa Lady. Abychom zůstali u vánočních motivů, vybral jsem Ladův rozhlasový projev, který pronesl v Československém rozhlase o Vánocích roku 1955.Ladovo dílo patří zcela nepochybně k těm, které promlouvá k dalším a dalším generacím dětí, ale i dospělých.