O dokonalosti zvířecích smyslů (3): Sluch

Rozsah slyšení u člověka od 20 do 23 000 Hz odpovídá slyšení většiny ptáků, šimpanz a někteří další primáti registrují zvuky až do frekvence 30 000 Hz, kůň je schopen registrovat tóny o frekvenci od 30 - 40 000 Hz, psovité šelmy od 40 - 50 000 Hz, rejskové, ježci až do 60 000 Hz a potkan a kočka až do 70 000 Hz. Z toho lze odvodit, že u většiny savců nejsme schopni sluchem řadu jejich signálů slyšet.

V celém frekvenčním spektru každého tvora existuje oblast, v které je sluchové ústrojí nejcitlivější. U člověka je to od 1 000 - 3 000 Hz. Není náhodou, že v této frekvenci vydáváme signály, které jsou pro nás životně nejdůležitější, jako je dětský pláč nebo volání o pomoc.

Také ryby slyší pomocí postranní čáry většinou jen nižší frekvence. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře coby rezonátoru. Zřejmě mohou slyšet v kádích či ve vaně před svou smrtí radostné zvuky koled doprovázejících naše vánoce. Některé mořské ryby spolu komunikují i zvukem a slyší od 800 - 1 250 Hz, na lodi je slyšíme až z osmnáctimetrové hloubky. Zřejmě se staly i podkladem starověkých legend o tajemných Sirénách. Většinu akvarijních ryb lze nacvičit zvukem píšťalky na určitou dobu krmení a dovedou se postupně naučit rozeznávat i několik tónů.

Z obojživelníků slyší dobře zejména žáby, které se navzájem dorozumívají hlasem. Vnímají zvuky v rozsahu od 200 - 1 500 Hz. Když se páří ropuchy, menší samečkové obejmou předními končetinami samici a pevně ji drží. Samci, kterým se nepodařilo samici získat, postupně obtěžují jednotlivé páry a testují přitom sílu samečků. Když se mladý sameček ozve vysokým protestním hlasem, je neurvale shozen ze hřbetu samice, naopak hluboký hlas starého samce ostatní samce spolehlivě odpuzuje.

Hlasy plazů nejsou zdaleka tak pestré, jako je tomu u žab, proto slyší i méně dokonale. Výjimkou jsou gekoni, kteří mají také dokonalý hlasový repertoár, slyší i ještěři a želvy, většinou však jen hluboké bučivé frekvence kolem 110 Hz. Dobře slyší krokodýli, kteří vnímají tóny až do frekvence 3 000 Hz. Když jsem chtěl v zoologické zahradě v době páření vyprovokovat samce aligátora k volání, stačilo zatroubit na normální kropicí konev.

Naopak zcela hluší jsou hadi, kteří vnímají jen otřesy kroků, ale žádné zvuky.

I když jsem uvedl, že ptáci slyší ve stejném rozsahu jako člověk, přece jen nás ve slyšení předstihují. Drtivá většina ptáků má absolutní sluch, zatímco u lidí se tím mohou pyšnit jen někteří. Dovedou od sebe rozlišit dva signály vysílané v intervalech 2-3 milisekund, člověk rozlišuje dva signály vzdálené od sebe až 15 milisekund.

Většina savců a ptáků se podle hlasu bezpečně individuálně poznává, které i lidskému hlasu, ale i hudebním nástrojům propůjčují doprovodné harmonické tóny určující charakteristické zabarvení hlasu či zvuku. Tato schopnost je úžasná zejména u tvorů, kteří žijí ve velkých společnostech, například u netopýrů v statisícových koloniích. Když přilétá samice do jeskyně nakojit mládě, pozná ho s naprostou jistotou mezi tisíci ostatních.

Pozoruhodné je dorozumívání jedinců i celých rodin slonů infrazvuky o frekvenci od 14-24 Hz, které naším sluchem nejsme schopni zachytit. Až jedna třetina dorozumívacích signálů slonů patří mezi infrazvuky. Zvuky o nízké frekvenci mají totiž na rozdíl od signálů vysokých obrovskou výhodu, protože mnohem snáze pronikají hustým podrostem a sloni se jimi dorozumívají až na vzdálenost 5 km.

Infrazvuky vznikající nárazem vln na pobřeží využívají i ptáci pro svou orientaci při tahu. Sluch nemají samozřejmě jen obratlovci, hmyz se také dorozumívá zvuky, a proto má na těle i sluchové orgány. Sameček komára rodu Aedes, přenášející žlutou zimnici, má na tykadlech zvláštní orgán, který je naladěn na frekvenci zvuku vydávaného letícími samičkami. Díky jemu naprosto dokonale rozliší a najde samičky. Frekvenčně rozdílnou vibraci křídel samečků sluchový orgán neregistruje.