Nový projekt ve Rwandě pomáhá vytvářet z pytláků průvodce gorilí safari
Ochránci přírody z Durrellova institutu ochrany přírody a ekologie (DICE), který působí v rámci Kentské univerzity, oslavují hned dvojí úspěch. Tou bezesporu nejdůležitější skutečností jsou pozitivní výsledky ochranářského programu ve Rwandě, který pomáhá konvertovat pytláky na ekoturistické průvodce. A co více, autor tohoto projektu, absolvent univerzity Edwin Sabuhoro, dostal za mimořádný nápad a jeho zdařilou realizaci mezinárodní ocenění.
Sabuhoro je rwandský rodák. V roce 2006 dokončil své roční studium managementu v oboru Ochrana přírody a turismus disertační prací na téma Ekoturismus jako potenciální ochranářská motivace pro místní komunity v oblastech sousedících s národním parkem Volcanoes. Horlivý přírodovědec, pedagog, průvodce, stopař a hlavně ochránce přírody Sabuhoro se pokusil své nápady uplatnit ve vzorové, nově založené vesnici Iby'Iwacu, která vznikla jako součást projektu, a jejíž obyvatelé jsou zapojeni do práce pro ekoturistiku a tím motivováni k ochraně goril.
Místní lidé vytvořili společnost, která je vlastníkem projektu, a záhy se dostavily pozoruhodné pozitivní výsledky. Ekoturistika v oblasti vzrostla o 40 %, a vytváří tak dostatek finančních prostředků pro další hospodářský růst komunity. Co je nejvýznamnější, pytláctví goril se snížilo o 60 %, místní lidé se začali v ochraně goril aktivně angažovat. Tyto významné úspěchy vedly Mezinárodní unii pro ochranu přírody (IUCN) k ocenění Edwina Sabuhoro titulem Mladý ochranář roku. Všichni pracovníci Durrellova institutu se shodli, že Sabuhoro si ocenění za svoji práci plně zaslouží. Disertační práce je o to cennější, že spolu se studiem znamenala pro autora i celou jeho rodinu obrovskou finanční zátěž.
Na projektu je podstatné, že úspěšně řeší praktické problémy v konkrétní oblasti a není jen teoretickou studií. Propojení ekonomických potřeb místních lidí a ochrany životního prostředí je tou správnou cestou, jak pomoci zdejším ohroženým druhům zvířat, horským gorilám a tropickému lesu vůbec. Navíc se tento způsob řešení může bez problémů uplatnit i v dalších obcích nejen ve Rwandě, a může proto sloužit jako příklad možného rozvoje.
Že je potřeba se ochraně přírody ve Rwandě věnovat, napovídají následující údaje. Hustota obyvatel na hranicích národního parku Parc National des Volcans se neustále zvyšuje, v současnosti činí přibližně 500 obyvatel na km2. Místní lidé ohrožují přírodní zdroje mnoha vlivy, ať už je to rozšiřování zemědělské půdy, bushmeat trade, lesní požáry, těžba dřeva, extenzivní metody sběru medu a dalších lesních produktů, obchodování s gorilími mláďaty aj. Vzrůstající tlak na původní území vzrostl natolik, že se v posledních letech zmenšila rozloha chráněného území parku téměř o polovinu - z 340 km2 na 160 km2. Zdálo by se, že situace se nemůže zhoršovat, rwandská vláda má přece na ochraně přírody zájem, vždyť příjmy z cestovního ruchu, zaměřeného na gorilí safari, tvoří plných 80 % z celkových prostředků získaných v rámci cestovního ruchu. Pokud však nemají místní lidé alternativní zdroj obživy a nejsou sami motivováni pro ochranu, nemá přísná ochranářská legislativa, která ve Rwandě platí a která je občas tvrdě vymáhána, šanci na úspěch.
