Nová generace Židů se nebojí svých předků, říká kantor z Bejt Praha

5. červen 2016

Největší audioportál na českém internetu

Světlo porozumění | Foto: Bejt Praha

Nová generace Židů se nebojí svých předků, říká kantor z Bejt Praha

Když půjdete na procházku po pražském Josefově, v jednu chvíli si možná budete připadat jako ve Španělsku, a to ještě před tisíci lety, v době arabské nadvlády. To když nahlédnete do Španělské synagogy. Tato budova zůstala mostem k jiným zemím až dodnes. Chodí se do ní modlit mnozí Židé, jejichž mateřským jazykem není čeština a v Praze jsou třeba jen na chvíli. Na bohoslužbách v ní uslyšíte nejen hebrejštinu, ale třeba i angličtinu.

Když budete procházet pražským Josefovem, určitě neminete krásnou synagogu v maurském stylu – Španělskou synagogu. Od roku 1994 při ní funguje Pražská židovská otevřená komunita Bejt Praha, vysvětluje tamní chazan, neboli kantor, Peter Györy:

„Já bych neřekl, že jsme otevření. Já bych řekl, že nejsme ničím uzavření. My se prezentujeme jako konzervativní komunita, ale zároveň jsme otevřená komunita v tom, že některé bohoslužby vedeme jako ortodoxní židé, když máme hostujícího rabína, který je ortodoxní. Když ne tak to máme jiným způsobem. To nejjednodušší vysvětlení je, že když je tam ortodoxní rabín, tak si ženy a muži sednou odděleně od sebe a modlí se celá ta bohoslužba. A když je to konzervativní nebo reformní rabín nebo rabínka, tak jsou ty bohoslužby vyskládané trochu jinak, je to zkrácené.“

To ale není jediný způsob, kterým je komunita otevřená:

„Ta druhá forma je v tom, že v Bejt Praha je také hodně lidí, kteří stejně jako já žijí v Praze dlouho, ale nejsou rodilými Čechy. Komunikační proces, který probíhá i v rámci bohoslužeb je nejen hebrejština, ale i angličtina.“

A nechybí ani čeština. Peter Györy je v této komunitě už od roku 1996.

„Mezi tím hodně z mých kamarádů, kteří byli většinou ze Spojených států, si našli partnerky, ze kterých se staly manželky a z nich pak matky. Celý ten proces ovlivňuje i Bejt Prahu. Máte tam i smíšené rodiny, kde buď partnerka, nebo partner nejsou z židovské obce, a i to je potřeba začlenit do té komunity a jsme tomu otevření. Zároveň Češi, kteří měli velmi slabé poznatky o tom, jak se slaví židovské svátky nebo jaký je řád bohoslužeb a jiné zákonitosti, tak se v tom pohybují velmi jednoduše. Je třeba brát v úvahu, že česká, potažmo ta pražská, židovská komunita se vyvíjí dennodenně.“

Zaznamenal Peter Györy velké rozdíly mezi českými židy a židy, kteří přišli do Prahy ze zahraničí:

„Na začátku ty rozdíly bylo vidět i cítit. Bylo to hlavně ve vnímání toho, jak se lidé, kteří nejsou odsud, prezentují svobodně. Teď už to tak není. Mezitím vyrostla jedna generace, která přichází do synagogy a ta je otevřená a nechci říkat ‘nebojí se’, ale nevím, jaké jiné slovo bych měl použít, nebojí se toho, co se nazývá židovstvím, nebojí se svých předků.“

Říká Peter Györy z Bejt Praha. Ta kromě bohoslužeb nabízí židům, kteří v Praze žijí, nebo tu jsou jen na návštěvě, i vzdělávací nebo kulturní programy. Za zmínku stojí především koncert Světlo porozumění. Ten se letos bude konat už po jedenácté. Víc o něm ale prozradíme zase někdy příště.

Proč neleží pražská Jeruzalémská synagoga v Židovském Městě? A jak by se Židé měli správně učit? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.