Čím jsme to žili
O tom, co bylo, i o tom, co nebylo? Čím jsme to žili – 15
Patnáctý týden roku 1989 (10.-16.dubna) se vyznačoval zprávami, z nichž některé byly závažné až tragické, jiné nepříliš vzrušivé, řekli bychom „šedivé“ (jak už to tak bývá při referencích o návštěvách státníků), další pak skýtaly informace o tom, co se sice chystalo, ale nikdy už nenastalo. Začněme s těmi posledními.
V dubnu 1989 přinesl Československý rozhlas rozhovor o zcela vážně už probíhajících a důkladně propracovaných přípravách na uskutečnění v pořadí už sedmé celostátní spartakiády. Zatímco předchozí událost adorující masový sport, tedy 6. celostátní spartakiáda, proběhla v roce 1985 (přinášíme z ní záběr tehdy známé a populární slovenské sportovní reportérky Márie Zavarské, kterak natáčí rozhovor s mladší generací účastnic spartakiády), v roce 1989 panovalo pevné přesvědčení, že v roce 1990 se uskuteční spartakiáda další. Nestalo se tomu tak, čas pohnul dějinami – a po kdysi velkoryse vybudovaném sportovišti na pražském Strahově zbyly jen smutně opuštěné pozůstatky (na snímku chátrající nástupní ostrůvky tramvají určené pro spartakiádní hosty).
Jiná zpráva (pochází z Rozhlasových novin z 15. dubna) hovoří s nadějí o objevu léku proti nemoci AIDS, tedy o něčem, co se dodnes v plné míře nenaplnilo.
Mezi zprávy z rodu těch „šedivých“ patří informace o cestovatelských a tedy i diplomatických aktivitách našich „nejvyšších státních a stranických“ představitelů. Takových zpráv byla tehdy celá řada, proto informaci o tom, kam všude v dubnu 1989 zavítal první tajemník KSČ Milouš Jakeš, berte jako do jisté míry modelovou. (Pars pro toto, říkají latiníci.)
Další dvě zprávy shrneme do jednoho odstavce, který můžeme obdařit názvem: další soudní jednání s představiteli disentu. Z první zprávy je zřejmé, že na jaře roku 1989 bylo ještě možné obdržet trest (v tomto případě podmínku) za to, že jste napsali dopis vedoucím „orgánům“ této země, samozřejmě dopis, který se jim nelíbil. V druhém případě je pak jasné, že soud musel čas od času přiznat, že nemá dost důkazů a dotyčného „obviněného“ pustit z vazby.
O vskutku závažné a v pravém slova smyslu tragické události, jež se odehrála 15. dubna roku 1989, hovoří zpráva, která informuje o tom, kam až mohou dospět události, jež se odvíjejí v hledištích fotbalových stadiónů. Tato zpráva pochází z britského Sheffieldu, kde došlo k jedné z nejhorších tragédií v historii sportu.
16. dubna 1989 si celý kultury milovný svět (ten náš nevyjímaje) připomněl, že od narození jednoho z největších komiků filmového plátna uplynulo přesně 100 let.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
