Čím jsme to žili
Oblouk se uzavírá… Čím jsme to žili - 52
Oblouk roku 1989 můžeme symbolicky vnímat jako čas mezi lednovým zatčením a uvězněním Václava Havla v době demonstrací, jež připomínaly odkaz Jana Palacha, a mezi zvolením téhož Václava Havla prezidentem republiky, k němuž došlo 29. prosince. Je to oblouk monumentální a otevírá celou řadu průhledů do souvisejícího dění. Tyto průhledy jsme se – v našem ročním seriálu – pokoušeli pootevřít.
Volba prezidenta …
…která se uskutečnila 29. prosince 89, se stala dominantní událostí konce roku 1989, událostí, která jakoby zatlačila do pozadí i tradiční oslavy vánočních svátků.
Václav Havel - snímek ze soukromí
Prezidentova přísaha…
… a následný jeho projev z balkónu na 3. nádvoří Pražského hradu byly veřejností ostře sledovány. První vojenská přehlídka, kterou V. Havel ve funkci prezidenta uskutečnil, vstoupila do dějin pak především onou netradiční délkou Havlových nohavic.
Oblouk opsal také osud …
…rumunského diktátora Ceaucesca. Byl to však oblouk tragický: rumunský absolutistický prezident, v roce 1968 u nás oslavně vítaný jako symbol svobodomyslnosti, byl za své kruté činy během své vlády ve velmi krátkém soudním řízení v Bukurešti odsouzen k smrti a se svou ženou Elenou okamžitě popraven.
Ale i na oslavu Vánoc tehdy došlo…
…a mnoho osobností kulturního i veřejného života při nich vyslovovalo svá vyznání, svá přesvědčení a své naděje. V rozhlase tehdy – se svým přáním a vyjádřením svých nadějí – vystoupila také herečka Věra Galatíková.
Čekání na Godota
A právě v tyto dny, v čase, který mnozí později připodobňovali vrcholné scéně z jakéhosi absurdního dramatu, zemřel v Paříži ve věku 83 let romanopisec a dramatik irského původu Samuel Beckett, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Beckett si označení klasika „absurdního dramatu“ získal především svou slavnou hrou Čekání na Godota.
Spisovatel a dramatik Samuel Beckett
Nesnesitelná lehkost bytí…
…v ony dny tak často vzpomínaný román Milana Kundery (vzpomínaný nyní hlavně pro mnohoznačnost jeho názvu, nežli pro jeho obsah – protože o onom dynamickém čase nikomu nezbýval čas na to, aby četl literaturu!) se dočkal významného ocenění. Byl zařazen mezi 10 nejlepších románů 80. let 20. století.
Spisovatel Milan Kundera
Okruh se uzavírá poděkováním…
…a to jednak tím, které zaznělo v posledních Rozhlasových novinách roku 89 z vysílání Československého rozhlasu, současně pak tím, které vyslovuji dnes, tedy na sklonku roku 2014 za tvůrce cyklu „Čím jsme to žili“.
Čím jsme to žili?
Celoroční cyklus, který jste na webové stránce Archivních a programových fondů Českého rozhlasu mohli sledovat od prvního do posledního týdne letošního roku, jsme připravovali s vědomím, že události staré 25 let nelze v žádném případě prožít znovu. Lze je nanejvýš připomenout, fragmentárně naznačit, stručně rekapitulovat. Naší snahou bylo nalézt a naznačit v dokumentárním materiálu vnitřní souvislosti. Poučeni vývojem, který po onom vzpomínaném roce nastal, mohli jsme už s odstupem v náznacích dodat stopu hodnocení. Rozhodně jsme se chtěli vyvarovat nánosu nostalgie, který tak často zaplavil mnoho jiných rekapitulací událostí onoho přelomového roku. Jsme totiž přesvědčeni, že nejvlastnější smysl historických ohlédnutí spočívá v tom, že nám poskytují příležitost vytěžit z poznání minulosti poučení pro budoucnost, možnost vyvarovat se toho, co se ve zpětném pohledu ukázalo být chybou, omylem. S nadějí, že i Vám, kteří jste cyklus „Čím jsme to žili“ sledovali, naše práce podobnou příležitost nabídla,Vám chceme poděkovat za pozornost, již jste cyklu po celý rok věnovali.
"Říkejte nám pravdu!" volali posluchači před budovou Čs.rozhlasu v listopadu 89
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
