Hector Berlioz

Syn lékaře. V Paříži žákem A. Rejchy. Získání Římské ceny - studijní pobyt v Itálii. Láska k anglické herečce Henriettě Smithsonové (Fantastická symfonie). Cesty do ciziny (slavné dirigentské vystoupení v Praze r. 1846, velký vliv na B. Smetanu). Knihovník pařížské konzervatoře.

Originální moderní hudební mluva (dynamičnost, patetičnost, ale i hluboká lyričnost s hrdinskými působivými efekty, fascinující náladovost)
Shoda programu a sonátové formy
Jedinečná instrumentální představivost - nová epocha v dějinách instrumentace
Zavedení příznačného motivu - u Berlioze nazývaného idée fixe (pevná, stálá myšlenka; viz Fantastická symfonie)

PROGRAMNÍ SYMFONIE

Fantastická symfonie (1830) (podtitul: Epizoda ze života umělcova) - první programní symfonie vůbec, jedno z nejlepších děl světového repertoáru. 5 vět s programním zaměřením: 1.Sny a vášně, 2. Na plese, 3. Na venkově, 4. Cesta na popraviště 5. Sabat čarodějnic, Idée fixe (dlouhá 40 taktů) prolíná všemi větami.

Lelio aneb Návrat do života (1831) - pokračování Fantastické symfonie formou symfonie, kantáty a melodramu. Méně známé dílo.

Harold v Itálii (1834) - programní symfonie se sólovou violou. Převládají programové zřetele nad virtuozitou. Původně objednáno a z těchto důvodů nepřijato N. Paganinim.

Romeo a Julie (1839) - velkolepá celovečerní dramatická symfonie podle Shakespearovy tragédie. Převládá propracovaná orchestrální složka.

Velká symfonie smuteční a triumfální (1840) pro velký dechový, později smyčcový orchestr a sbor (ad libitum) na památku červencové revoluce r. 1830.

PROGRAMNÍ PŘEDEHRY
Římský karneval (1838) - nejznámější; původně předehra k 2. dějství opery Benvenuto Cellini Král Lear, Korzár a další.

VOKÁLNÍ TVORBA - kromě již jmenovaných
Faustovo prokletí (1846) - vokálně instrumentální dramatická legenda podle Goethova Fausta Dramatické části, mohutná závěrečná katarze. Slavný Uherský (Rákócziho) pochod.

Requiem (1837) za oběti červencové revoluce r. 1830. Obrovský orchestr (16 tympánů!) a 4 další orchestry, smíšený sbor, tenorové sólo. Monumentalita (Dies irae).

Dětství Ježíšovo (oratorium), Te Deum

OPERY - velkolepé, ale náročné a nákladné na provedení.
Benvenuto Cellini (1838) - velká opera o slavném renesančním sochaři, znamenitá orchestrální složka.

Trojané (1859) - dvoudílné pětihodinové dílo ve stylu velké opery.

Béatrice et Bénédict (1862; v českém překladu Blažena a Beneš) - komická opera.

BERLIOZOVA LITERÁRNÍ ČINNOST - velmi významná.
Velká učebnice o instrumentaci moderního orchestru (1844) - ideální těleso by mělo mít 242 smyčců, 30 klavírů, 30 harf a pod.
Paměti - pozoruhodný obraz o jeho i tehdejším hudebním životě.

Tvůrce hudebního novoromantismu. Zakladatel novodobé programní hudby. Reformátor symfonického orchestru.

Sledujte nás

Další osobnosti