Noblesnost ženského herectví – o Vlastě Fabianové

29. červen 2016

V souvislosti s herečkou činohry Národního divadla Vlastou Fabionovou si v červnu připomínáme hned dvojí výročí. Narodila se totiž 29. června 1912 (a sice ve Lvově, který leží na dnešní Ukrajině), zemřela pak přesně před 25 lety, 16. června 1991 v Praze. Patřila mezi výrazné osobnosti ženské části činoherního souboru naší první scény, kde působila od srpna roku 1941 do roku 1977, kdy byla nucena (pro nedostatek hereckých příležitostí) odejít do předčasného důchodu.

Ve svém rodišti, ve Lvově, kde byl její otec před první světovou válkou bankovním úředníkem, strávila však jen první dva roky života. Jakmile vypukla první světová válka, přestěhovala se rodina do Prahy. Na své dětství a mládí herečka velmi působivě vzpomínala v pořadu, který byl v Československém rozhlase natočen v roce jejích 75. narozenin, tedy v roce 1987. Několik pasáží z jejího vyprávění přinášíme ve zvukových stopách na této stránce.

Vlasta Fabianová a Antonie Hegerlíková-v rozhlasovém studiu-1952

Jen velmi stručně poznamenejme několik údajů z životopisu Vlasty Fabianové, ty z jeho kapitol, na které se v jejích vzpomínkách nedostalo. O studiu konzervatoře, jež dokončila v roce 1932 a kde jí byl hlavním učitelem Rudolf Deyl starší, se při vzpomínání zmiňuje. Profesionální dráhu zahájila v pražském Švandově divadle. Pak následovalo nedlouhé angažmá v brněnském Státním divadle. Tato etapa hereččina života je důležitá mimo jiné proto, že zde, v Brně, poznala svého pozdějšího prvního manžela, jímž byl známý a slavný rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900-1962). Odtud také pramenil velmi pozitivní vztah Vlasty Fabianové k rozhlasové dramatice, její časté účinkování v rozhlasových činohrách.

Rozhlasový režisér Josef Bezdíček

Od roku 1941 pak působila (jak už bylo řečeno) v činohře pražského Národního divadla, kde za 36 let, po které zde rozvíjela svoje herectví, vytvořila velkou řadu významných rolí. Asi nejvýrazněji se do povědomí publika zapsala postavou Gizelly v Örkenyiho Kočičí hře, kterou po boku nezapomenutelné Dany Medřické hrála od roku 1974 do roku 1982. Téměř 400 repríz, kterých tato inscenace dosáhla, představovalo ve své době neuvěřitelný rekord.

Dana Medřická a Vlasta Fabianová-v Kočičí hře

Pokud jsme Vlastu Fabianovou označili na noblesní herečku, pak jen dodejme další charakteristiku, kterou bývá velmi často označována: "Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou." Stala se velmi ceněným pedagogem na pražské HAMU, kde se věnovala především uměleckému přednesu.
Z jejích divadelních rolí uveďme jen některé: Iris v hře Ze života hmyzu, Rosalinda ze Shakespearova Jak se vám líbí, Maryša ve stejnojmenném dramatu bratří Mrštíků, Klásková z Jiráskovy Lucerny, Rosana z Tylova Strakonického dudáka, Emilie v Othellovi, Raněvská z Čechovova Višňového sadu…hrála Porcii v Kupci benátském, královnu Nyolu v Zeyerově Radúzi a Mahuleně, Věru Mixovou v Hrubínově Srpnové neděli, Iokastu v Sofoklově Oidipovi vladaři, Titanii ve Snu noci svatojanské…

Vlasta Fabianová v Hrubínově Srpnové neděli

Vlasta Fabianová v Hrubínově hře Srpnová neděle. Foto: Archiv Národního divadla

Druhým manželem Vlasty Fabianové se v roce 1971 stal Bohuš Záhorský, vynikající herec, její kolega z činohry Národního divadla. Zemřel v roce 1980. Vlasta Fabianová ho přežila o 11 let. Na sklonku svého života, na konci roku 1990, natočila v rozhlase velmi podmanivou úvahu s názvem Co mám ráda. Uvádíme ji na této stránce ve dvou částech.

Jaroslav Průcha a Bohuš Záhorský

Vlasta Fabianová patřila k hereckým osobnostem, které v pravém slova smyslu vytvářely osobitost a nespornou vysokou kvalitu někdejšího souboru činohry Národního divadla.

Vlasta Fabianová-80.léta

Vlasta Fabianová při natáčení v rozhlasovém studiu - 80. léta. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Spustit audio