Nezapomenutelná Erži Orbánová aneb Za Danou Medřickou

Když v roce 1974 nabídla činohra Národního divadla Daně Medřické roli v dosud neznámé maďarské hře Kočičí hra, nikdo netušil, jaký úspěch tato inscenace zaznamená. Původní snahou bylo svěřit herečce, která byla normalizačnímu vedení ND nepohodlná, úlohu, v níž nebude mít příležitost se příliš prosadit. Z Kočičí hry se stala svého času nejúspěšnější hra v historii Národního divadla. A to především zásluhou Dany Medřické.

Dana Medřická patřila k těm herečkám, pro které se herectví stalo velkým snem od útlých let. Za jakých okolností se s divadlem setkala a proč to bylo setkání osudové, to si můžete poslechnout na zvukové ukázce, na níž Dana Medřická v úryvku rozhlasového pořadu z roku 1961 hovoří o svých hudebních láskách.

Natáčení hry Linka důvěry, D.Medřická, J.Drbohlavová

Její první učitelkou byla někdejší slavná herečka Národního divadla Anna Suchánková. V roce 1939 začala studovat konzervatoř, ale už po roce ji nabídlo angažmá Zemské divadlo v Brně. Zde hrála jen krátce. Poté, kdy nacisté násilně divadlo uzavřeli, odešla v roce 1941 do Plzně. Od roku 1943 pak působila v pražském divadle Uranie. Po válce přešla do Městských divadel pražských, kde – s krátkou epizodou z roku 1950, kdy působila v Divadle československé armády – hrála do roku 1960. Tehdy přešla na naši první scénu, na které působila až do své smrti v roce 1983. Pro pamětníky připomenu jen několik jejích slavných rolí: hrála Amélii ve hře Neapol, město milionů; Lízu v Nashově Obchodníkovi s deštěm, Blanche ve Williamsově Tramvaji do stanice Touha, Poncii v Lorcově Domě doni Bernardy, titulní postavu v Brechtově Matce Kuráži a jejích dětech…. a především pak již zmíněnou Eržiku Orgánovou v Kočičí hře Ištvána Örkényho.

Z natáčení hry Linka důvěry

Z filmových rolích vzpomeňme především dvě – Slávku Hlubinovou z Krškově zpracování Šrámkova Měsíce nad řekou (1953) a hlavní postavu z filmu Ošklivá slečna z roku 1959.
Televize a především rozhlas k ní byly štědřejší. Připomeňme jen některé tituly – v televizi to byly hry: Romeo a Julie na konci listopadu, maminka z Takové normální rodinky, svérázné postavy ze seriálů Byl jednou jeden dům a Nemocnice na kraji města, učitelka s dalšího seriálu My všichni školou povinní… V rozhlase hrála (mimo jiné) hlavní postavu ve světově úspěšné hře Miloslava Stehlíka Linka důvěry (1966), v Karvašově hře Sedm svědků (1967), ve Stroupežnického Našich furiantech (1970), v crazymuzikálu Strašidlo cantervillské (1970), ve hře Nechci umřít v posteli (1978), v Čechovově aktovce Výročí (1979). nebo v Gogolově Ženitbě (1982).
Od úmrtí Dany Medřické uběhlo v tyto dny už 30 let.

Natáčení Gogolovy Ženitby-1982
Dana Medřická-1979