Než rozkvetou magnolie
Říká se, že královnou mezi květinami je růže, ale do aristokratické rodiny můžeme směle přidat i magnolie. Magnolie - to je exotická krása v našich zahradách. Často se možná setkáte s názvem šácholan, je to starší název, který kdysi vynalezl Presl. Šách je staročesky šištice nebo šiška a magnolie mají plody opravdu takto uskupené.
Magnolie jsou velice staré rostliny, krytosemenné. V dnešní době se vyskytuje zhruba kolem sedmdesáti druhů ve dvou oblastech. Jednak je to východní Asie a potom Severní Amerika. Magnolie se dají pěstovat i u nás, našlo by se asi 5-10 vhodných druhů.
Známým druhem je magnolie hvězdokvětá. Pro zahrádkáře má jednu velkou výhodu - je to druh vzrůstem poměrně malý, spíše takového bochníkovitého tvaru, který bude více široký než vysoký. Rostlina pochází ze středního Japonska a u nás se už nějakou dobu pěstuje, přesněji řečeno od 30. let minulého století v Průhonicích. Je to rostlina, která kvete velice brzy, z magnolií vlastně jako první, proto dopadá tak trochu jako meruňky. To znamená, že má tu smůlu, že když v posledních dubnových dnech začne kvést, tak jednou za tři čtyři roky přijdou jarní mrazíky, květ zhnědne a není z toho nic. Ale přesto roky, kdy se to podaří, stojí za to. Tato magnolie je trochu jiná v květu, květní plátky jsou užší, je jich víc a jsou pentlicovitého tvaru. Celkový dojem je rozevlátý, jako by byla z krepového papíru. Kvete před rašením listů, takže květy jsou dobře vidět.
Nejrozšířenějším druhem je Magnolia soulangiana. Je to hybridní druh, který kdysi vznikl ve Francii křížením dvou druhů. Je to klasická magnolie s velkým květem, který bývá trochu dvoubarevný - z vnější strany je růžově purpurový a z rubu jsou květy většinou bílé. Na rozdíl od předešlého druhu je to poměrně statná rostlina, dá se přirovnat k zákrskům jabloní, a podle toho musíme počítat také s místem na zahradě. Je to dřevina, která se větví už od země. Také se liší doba květu. Tento druh kvete později, bývá to většinou v květnu, a kvete v době, kdy už začínají rašit listy.