Náboženství v zemích EU: Bulharsko
Nástup České republiky do předsednictví Evropské unie je příležitostí poznat lépe ty země, s nimiž nás spojuje nejen řada smluv, společná politika či ekonomické vazby. Jsou to země s podobnými kořeny a hodnotami. Všechny vyrostly z křesťanské kultury, proto nás zajímá, jaké náboženské poměry v nich jsou dnes. V březnu se vydáváme do Středomoří a na Balkán - dnes do Bulharska.
Údaje o množství členů jednotlivých náboženských uskupení v Bulharsku se rychle mění a nejsou přesné. Pravoslavných křesťanů je nejvíce - je jich asi 5 000 000, což je 67 % obyvatel. Jeden milion sto tisíc obyvatel se hlásí k islámu - je to skoro 14 % populace země. Protestantů je v Bulharsku 70 000, římských katolíků 40 000. 17 % Bulharů je bez vyznání. O bulharském pravoslaví nám poví metropolita české pravoslavné církve vladyka Kryštof.
"V Bulharsku je většinová pravoslavná církev. Všichni Bulhaři jsou pokřtěni, ale religiozita je ve srovnání s Rumunskem a Řeckem menší. Oni všichni jsou pravoslavní věřící, ale do chrámu vlastně ani nechodí; vždycky je tam přinesou - pokřtít a potom pohřbít."
Po pádu komunismu se Bulharsko stalo cílem misijních aktivit různých západních církví. Evangelisté plnili stadiony a náměstí, vznikly mnohé nové sbory. Přívržence získaly ale i různé sekty, a to jak východní, tak západní. Po roce 1993 byly všechny nové sbory donuceny se registrovat a připojit se ke státem uznaným denominacím. Podle zákona o náboženství jsou náboženské instituce podřízeny dohledu orgánů výkonné moci. Rada ministrů má právo přidělit nebo odmítnout oficiální status náboženským institucím a za jakékoli neregistrované náboženské aktivity jsou v zákoně navrhovány vysoké pokuty. Podle ústavy je za "tradiční náboženskou denominaci Bulharska" označeno pravoslaví.
Od roku 1994 působí ve městě Kazanlaku v centrálním Bulharsku také katolická mise českých Salesiánů. O jejich práci nám poví více delegát pro misii české salesiánské provincie Josef Kopecký:
"V Kazanlaku, kde salesiáni působí, je to především sociální služba zaměřená na děti romské menšiny bulharského státu."
Největší náboženskou komunitou jsou hned po pravoslavných muslimové. Vedle turecké menšiny mezi ně patří tzv. Pamaci, tedy poturčení Bulhaři, a také část Romů. S podporou Turecka bylo v Bulharsku v posledním desetiletí vybudováno na 100 nových mešit a významně též vzrostl počet duchovních - imamů. Islám je využíván v činnosti protureckých nacionalistů. O vztazích mezi muslimy a pravoslavnými nám poví opět vladyka Kryštof:
"Jelikož jsou všichni v jednom státě, tak jsou tam velmi konstruktivní vztahy - a já bych řekl, že jsou i dobré. Je to stejné jako v Řecku. V Řecku se turecká menšina chová velmi hezky, muslimští duchovní se zúčastňují všech kulturních setkání. Co se Bulharska týče, tak je to takový vzor toho, že s muslimy, když žijí mezi většinou křesťanů, jsou vztahy dobré."
Náboženství v zemích EU: Bulharsko
