Na frontu… aneb "Vlezli jsme do pověstných haličských močálů..."
Ve čtvrtém pokračování cyklu Polní pošta čeští vojáci vzpomínají na své první zážitky ze srbské a haličské fronty, kam byli posláni už v létě roku 1914.
Poprvé slyší střelbu, poprvé se ocitnou uprostřed ní. Prvně vidí raněné, padlé i popravné, ponejprv zakusí nepohodlí a útrapy vojenského života: hlad, žízeň, únavu, nevyspání, nepřízeň počasí. Pořád doufají, že "do švestek", nejpozději do Vánoc budou doma, ale touha po domově už mnohým ubírá sil.
11. polní setnina, kam byl přidělen holič a kadeřník Josef Müller z Dolního Cetna na Mladoboleslavsku, se večer 18. srpna střetla s ruským vojskem u Radimna: "Rusové byli dobře umístěni a zastříleni, takže jsme zjistili, jaké ohromné síly vojsk tu na nás čekaly a z krytů na nás střílely. Byli jsme odraženi a prchali spolu s ostatními. Na lesní pěšině ležel náš poručík s kapesníkem na obličeji. První náš mrtvý, kterého jsem viděl. Znovu proklínám hnusnou válku! Kolik tak nesmyslně mrtvých tu asi leží?"