Na cestě (úterý 9. července 2002)
"Neslyšels střelbu?" zeptal jsem se našeho průvodce, ornitologa Andreje Bajkalova. "Asi pytláci," pokrčil rameny.
Ve skutečnosti z protilehlého břehu Jeniseje střílel podplukovník Sergej Luckij, náčelník loveckého dohledu střednějenisejské oblasti.
Ještě v neděli jsme naše šance, že na ostrově Gornyj uspějeme, zhodnotili jako příliš nízké, než aby nebylo výhodnější pokusit se o odchyt čápů v oblasti Novosibirska. To znamenalo dostat se nejprve z ostrova, pak do Jenisejska, odtud do Krasnojarska a pak do Novosibirska. Člun, kterým jsme na ostrov připluli, ovšem odjel po proudu, a tak vzal Sergej těžký nákladní Ural. Kupodivu se s ním dostal až na úroveň ostrova a střelbou z makarova se nás snažil upozornit na svou přítomnost.
Pastevci (nebo rybáři či pytláci, nejvhodnější označení pro obyvatele ostrova si můžete vybrat) nás na svých motorových člunech převezli na břeh, všechno jsme naložili a už si plánovali, jak ještě v noci odjedeme do Novosibirska. Sotva po dvou kilometrech ale Ural zapadnul až po nápravy a vyprostit se ho podařilo až po více než čtrnácti hodinách. Noc plná komárů byla děsivá...
Nyní, tedy ve 14 hodin místního času, jsme v Jenisejsku a budeme se přes Krasnojarsk snažit dostat do Novosibirka. Kdy tam ale můžeme být raději moc neplánujeme...