Muzeum Polin připomíná tisíciletou židovskou přítomnost v Polsku

7. květen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sál Židovské město (1648–1772)

Pyšní se cenou „Evropské muzeum roku 2016“ a ve srovnání s muzei, jak jsme je zvyklí vnímat u nás, skutečně vyčnívá. Muzeum dějin polských Židů Polin funguje ve Varšavě už 2,5 roku. V čem je tak jedinečné?

Varšavské Muzeum dějin polských Židů je známé pod názvem Polin. Význam tohoto slova vysvětluje ředitel muzea Dariusz Stola:

„Na začátku všeho byla původně velmi stará legenda zapsaná až v 19. století. Někdy v raném středověku, když před perzekucemi v západní Evropě prchali Židé směrem na Východ, zaslechli najednou uprostřed polského lesa hlas z nebes. Ten hlas říkal: „Polin!“ To v hebrejštině znamená něco jako „Zastav se tady, tady je tvé útočiště!“ To samozřejmě není věrný popis toho, jak a proč Židé přišli do Polska, ale krásně to ukazuje, že se polští Židé v 19. století cítili být přirozenou součást Polska, že zemi nevnímali jako přechodný exil, ale domov vyvolený pro ně samotným Bohem.“

Sál Les v Muzeu Polin

S více než tisíciletou židovskou přítomností na polském území se můžete seznámit v jednotlivých sektorech muzea. Rozhodně ale nečekejte nudné vitríny v klasických muzejních místnostech:

„Když vejdete do místnosti znázorňující 16. století, dobu rozkvětu židovské přítomnosti v Polsku, objevíte se v prostorných světlých prostorách. Pak ale vejdete do míst, kde se popisují Chmelnického povstání v roce 1648 a protižidovské pogromy nebo vzrůst antisemitismu koncem 19. století a rázem se ocitáte v ponurém stísněném prostoru černé a rudé barvy. A samozřejmě se zcela vymyká galerie věnovaná holokaustu. Tam je jenom šedá, černá a bílá. Cítíte se tam opravdu hodně špatně. I samotné prostory se tak stávají efektním výstavním exponátem.“

Sál Holocaust (1939–1945) v Muzeum Polin

Výjimečná je nejen vnitřní expozice, ale celá budova. Její podoba vzešla z velké mezinárodní soutěže 250 architektonických návrhů. V konkurenci takových jmen jako byl například Daniel Libeskind, autor Židovského muzea v Berlíně nebo památníku na Ground Zero v New Yorku, nakonec zvítězil koncept méně známého finského architekta Rainera Mahlamäkiho. O symbolice budovy Dariusz Stola říká:

„Budova, kterou navrhl, je zvenčí docela jednoduchá. Je to velká zelená krabice s podivným vchodem a velkým oknem naproti. Ale její krása se ukrývá uvnitř, kde nacházíme velikou chodbu organického tvaru. Podle Mahlamäkiho si ji můžeme vysvětlovat jako Rudé moře rozevírající se před Mojžíšem, když vyváděl lid z Egypta. Ale já na to mám ještě jedno vysvětlení. Mně ty klenuté zdi připomínají kaňon přenesený z Judejské pouště nebo ze Sinaje, který symbolizuje civilizaci z Blízkého východu transplantovanou do Polska židovskou imigrací před tisícovkou let. A my vyprávíme příběh toho, co se od té doby odehrává.“

Muzeum Polin není dalším z řady muzeí holokaustu. Není to muzeum o smrti, ale o životě

Stavba přišla na desítky milionů dolarů, zhruba polovina šla z veřejných zdrojů a více než 55 milionů dolarů se podařilo vybrat od různých dárců z celého světa.

„Byla to nejúspěšnější podobná akce v celé polské historii. Muzeum se nakonec podařilo vybudovat díky mnoha lidem dobré vůle a díky celému řetězci zázraků. Když se mě někdo ptá, jestli věřím na zázraky, říkám, že ne, že na ně spoléhám. Bez zázraků by to nešlo. Ale nebylo to jednoduché, vezměte si, že od první myšlenky na vznik muzea až po jeho realizaci uplynulo 21 let.“

Sál Paradisus Iudaeorum (1569–1648) v Muzeu Polin

Uzavírá ředitel Muzea dějin polských Židů Polin Dariusz Stola.

autor: Leona Matušková
Spustit audio