Mumbai (Bombaj)
Bombaj (Mumbai) je se svou rozlohou 440 km2 a s 16,4 miliony obyvatel druhým největším, ale nejlidnatějším městem Indie. I když Dili je městem hlavním, bývá Bombaj považována za komerční a finanční centrum indického subkontinentu, a také místem, kde životní styl nejvíce podlehl západním vlivům. (Sídlí tu i Bollywood - největší filmový producent světa.)
Sedm ostrovů v Arabském moři, které původně tvořily Bombaj byly osídleny Kolskými rybáři už ve druhém století před naším letopočtem. Zbytky jejich kultury je prý možné najít na mořských březích dodnes. Rybáři pojmenovali celou oblast Mumbai - podle rybářské bohyně Mumba Dévi.
Bombaj leží v ústí řeky Ulhas, která přitéká ze západního pobřeží. Severní část ostrova je kopcovitá a nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 450 m.n.m. Celý ostrov má rozlohu 603 km2 a leží v geologicky aktivní oblasti, kde může být očekáváno zemětřesení o síle až 6,5 stupňů Richterovy stupnice.
Pod britskou nadvládou
V roce 1534 získali ostrovy Portugalci a překřtili je na Bom Bahai (dobrý záliv) neboli Bombaim. V roce 1661 se dostaly jako věno portugalské Kateřiny z Bragancy do vlastnictví anglického krále Karla II. O sedm let později pronajala britská vláda ostrovy Východoindické společnosti za 10 liber na rok. S příchodem Angličanů se změnilo i jméno na Bombay.
Pod nadvládou Východoindické společnosti začala Bombaj vzkvétat. Britové využili dobrých přírodních podmínek a vytvořili zde důležitý obchodní přístav. V roce 1687 sem Východoindická společnost dokonce přesunula svoje sídlo ze Suratu v Gujaratu.
V roce 1845 byl dokončen ambiciózní plán - zasypat mořské průlivy mezi jednotlivými ostrovy a vytvořit tak z Bombaje jediný velký ostrov o rozloze 438 km2. Otevření Suezkého průplavu o 24 let později, v roce 1869 význam tohoto přístaviště ještě umocnilo.
V roce 1996 - 36 let po získání nezávislosti na britském impériu - bylo jméno města oficiálně změněno zpět na Mumbai.
Hotel Taj
Neoficiálním centrem města a také turistického ruchu je nejjižnější poloostrov Colaba, kde jsme byli ubytováni i my. Nedaleko od našeho hotelu, na pobřeží Arabského moře, nás zaujala vysoká budova Hotelu Taj, vystavěná v renesančním arabském stylu. Nechal ji v roce 1903 postavit významný průmyslník JN Tata, poté co mu byl z rasových důvodů zakázán vstup do některého z místních evropských hotelů.
Brána do Indie
Nedaleko od Hotelu Taj - přímo na mořském břehu stojí monument podobný vítěznému oblouku - britská Brána do Indie - vystavěná v roce 1911, také v arabském stylu, u příležitosti návštěvy krále Jiřího V. Dokončena byla ale až o 13 let později - 14.8. 1924, paradoxně jen 24 let před tím, než odsud byli nuceni odejít britská vojska - když Indie získala nezávislost.
Brána do Indie je jedním z mála monumentů, které jsme v Bombai viděli na vlastní oči a i když v jejím okolí probíhaly rekonstrukce, zástupy turistů, které k ní proudily to nijak nezmenšilo.
Divoká příroda hned vedle divoké civilizace
Mumbai je také jedním z mála měst, které se může pochlubit národním parkem. Uvnitř městských hranic totiž leží Sanja Gandhi National Park. Jedná se o lesní biotop, kde najdete 800 druhů kvetoucích rostlin, 284 druhů ptáků, 5 000 druhů hmyzu, 36 druhů savců, 50 druhů plazů a 150 druhů motýlů. Není divu, že Sanja Gandhi National Park se stal nejnavštěvovanějším chráněným územím v Indii. Ročně sem zavítá přes 2 miliony lidí. A i když centrum města je plné lidí, dopravních prostředků, zboží a hluku, okraje ostrova jsou stále porostlé neprostupnými mangrovy. Indie je prostě země plná kontrastů.