Moskevské krásné chrámy

Když se před vámi třeba na ulici zvané Marosejka vynoří uhlazená bledě zelený kostel sv. Kosmy a Damiána, určitě za chvíli stanete před efektní cihlovou stěnou barvy mandarinek. V tu chvíli vám každý vzdělanější Moskvan řekne, že obdivujete chrám sv. Mikuláše Divotvůrce v Klennikách, který byl postaven o sto let později. Když se na nějaký moskevský svatostánek zadíváte trpělivěji, všimnete si proměn jeho architektury, které na něm podobně jako na lidské tváři zaznamenal plynoucí čas.

"O různých dobách a životním příběhu zdejších rozmanitých chrámů se můžete hodně dovědět z jejich architektury," řekl moskevské novinářce urostlý konzervátor Konstantin Michailov, který už napsal řadu knih o restaurování památek v hlavním městě Ruska. Jako příklad uvádí chrám Všech svatých v Kuliškách, jehož červená budova vítá každého, kdo v moskevské čtvrti Kitajgorod vychází ze stanice metra, která se jmenuje Soljanka. Kostel postavený v 16. století byl založen k poctě všech, kdo roku 1380 padli v bitvě na Kulikovském poli, kde velkokníže moskevský a vladimirský Dimitrij Donský porazil Tatary. Konstantin Michajlov připomíná, že chrám ze 16. století byl časem mnohokrát přestavěn.

Hlas. Jeho fasáda vypadá z ulice harmonicky, ale bližší pohled odhalí chaotickou historii jeho architektury. Úplně nahoře vidíme řadu ozdobných prvků v podobě bílých polokruhových rámečků s malým hřebínkem zvaných kokošniki, které byly příznačné pro ruskou architekturu 17. století. Dole, téměř na úrovni ulice, je kruhový oblouk charakteristický pro barokní styl v 18. století, ale stavitelé si možná uvědomili, že v Moskvě bývá hodně chladno, takže okna nemohou být příliš veliká. Klasicismus se na chrámu Všech svatých podepsal na přelomu 18. a 19. století trojúhelníkovým štítem s vepsaným kruhovým vzorem, který podepírají rýhované dórské sloupy.

Pravoslavné chrámy jsou stejně jako katolické postaveny na západo-východní ose. Oltář je vždycky na východní straně a hlavní vchod leží obvykle na západě. Když přicházejí věřící ráno na bohoslužbu, jdou v kostele ze západu na východ čili z temnoty ke světlu. V ruských kostelích jsou běžné letní a zimní kaple. Dnes mají obvykle vlastní topení, ale zimní kapli poznáte podle uzavřenějšího prostoru, který se dá snáze vyhřát. Půdorys často připomíná loď jako významný symbol chrámu jako plavidla, které dopraví věřící do království Božího. Jiným obvyklým půdorysným plánem je tvar kříže. Když vejdete do pravoslavného kostela a vzhlédnete ke stropu, uvidíte pravděpodobně obraz Krista shlížejícího z jeho kupole na všechen věřící lid.

Uvnitř pravoslavného chrámu vás upoutá ikonostas, kde jsou ve stěně přehrazující chrám umístěny v několika vrstvách ikony. Úplně dole uvidíte napravo obraz Krista a nalevo Panny Marie. Kristův obraz se vztahuje k jeho druhému, budoucímu příchodu, zatímco Panna Marie odkazuje ke chvíli, kdy Ježíš jako člověk sestoupil na svět. Mezi těmito ikonami jsou obvykle posvátné obrazy patrona daného chrámu, kterého obvykle doprovázejí ikony Jana Křtitele, svatého Mikuláše a evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana.

Naučit se číst složitou symboliku ikon vám může zabrat celá léta, vysvětluje kurátorka moskevského Puškinova muzea Alina Loginava, ale může si zapamatovat alespoň některá jednoduchá pravidla. Svatý Pavel má vždycky vous, ustupující linii vlasů a vysoké čelo, zatímco svatý Petr má všechny vlasy bílé a velmi husté vousy. Některé světce poznáte podle předmětů, které mají při sobě, a pokud jsou to klíče, jedná se vždycky o svatého Petra.

Symbolický je také počet kupolí na hlavní části pravoslavného chrámu. Jediná báň je Kristus, tři kupole symbolizují svatou Trojici, pět bání je Kristus se čtyřmi evangelisty, sedm je svatá Trojice a čtveřice evangelistů a třináct kupolí je symbolem Krista a dvanácti apoštolů. Na báních se tyčí pravoslavný kříž, jehož dvojité vodorovné břevno je předmětem řady výkladů. Jedni říkají, že připomíná dva lotry, kteří byli ukřižování po Ježíšově levici a pravici. Lotr na levici se Kristovi posmíval, ale jeho druh na pravici litoval svých hříchů a přijal slovo Boží. To je důvod, proč je druhé vodorovné břevno kříže šikmé a směřuje na jedné straně nahoru a na druhé dolů. "O tomto výkladu slyším poprvé," říká kunsthistorik Michailov, "já jsem vždycky četl, že na spodním břevně spočívaly Kristovy nohy."

Chrám Všech svatých v Kuliškách má na kupoli podobně jako mnoho jiných moskevských kostelů pod křížem ještě půlměsíc. Říká se, že je to památka na doby, kdy Moskvu ovládali muslimští Tataři. V podzemí chrámu jsou rozsáhlá sklepení se sítí klenutých stropů a v jednom zákoutí to vypadá, že tu kdysi stál oltář. Základy a spodní prostory chrámu se v průběhu století nořily stále více do hloubky, protože okolní terén se postupně zvedal. Průvodce dopisovatelky deníku Moscow Times z toho usoudil, že oba stojí v původním kostele ze 16. století.