Moravský Edison – dvě prosincová výročí Josefa Sousedíka

Josef Sousedík

Před 125 lety se narodil a před 75 lety zemřel moravský vynálezce, podnikatel a odbojář Josef Sousedík (1894–1944).

Mládí

Josef Sousedík na frontě za první světové války

Josef Sousedík se narodil ve Vsetíně 18. prosince 1894. Po dokončení měšťanské školy nastoupil do učení u firmy Thonet, ale přešel do továrny Bratří Bubelové, kde získal výuční list v oboru strojního zámečnictví a elektromontáže. Učení dokončil roku 1912. Poté jej zaměstnali v brněnské firmě Bartelmus, Donát a spol., kde nabyl cenné praktické zkušenosti v oblasti elektrotechniky a vypracoval se na pozici vedoucího. Po vypuknutí první světové války musel narukovat do rakouské armády. Účastnil se bojů na ruské a později italské frontě. Nejdříve byl přidělen do technického oddělení a později ke spojařům. Konce války se dočkal v rodném městě, kde se zotavoval z následků zranění. Na začátku roku 1919 se jako zapálený vlastenec zúčastnil obrany Slovenska proti Maďarům v sokolských oddílech. Do Vsetína se vrátil v létě a vzápětí tam začal podnikat.

Úspěšný vynálezce a podnikatel

Josef Sousedík u vyrobeného elektromotoru

Podnikatelské začátky Josefa Sousedíka byly opravdu skromné. První dílnu měl v domku svých rodičů. Poté, co se pod tíhou elektromotoru probořila podlaha stavení, musel se poohlédnout po vhodnější provozovně. Tu našel ve Vsetíně-Trávníkách v budově bývalé pily. V roce 1920 zaregistroval Sousedík svůj první patent na automatický spouštěč a poté následovala řada dalších; část z nich byla registrována ve světě. Patenty dokázal prakticky realizovat ve své továrně, podnik se utěšeně rozrůstal a jeho výrobky získaly pevné místo na domácím trhu. V roce 1925 vyrobili v jeho továrně tisící elektromotor. Ve stejném roce uzavřel sňatek se Zdenkou Lodinovou, se kterou měl celkem čtyři děti.

Zaměstnanci vsetínské továrny se svým ředitelem Josefem Sousedíkem

Díky inovativnosti podaných patentů se stal známým i v zahraničí. Angličané mu nabídli lukrativní místo v továrně, ale Sousedík jako hrdý patriot nabídku odmítl. Po spojení s továrnami MEAS v Brně a Velox v Moravské Ostravě zaměstnával ve svém podniku přes tisíc osob, exportoval do Evropy i zámoří (Kanada, Jižní Afrika atd.). Stroje dodával také do obuvnického koncernu Tomáše Bati. Ten mu nabídl majetkovou fůzi s jeho podnikem, ale Sousedík nabídku odmítl, jelikož chtěl podnikat samostatně.

Sousedíkova továrna ve Vsetíně

Přílišná specializovanost firmy se negativně projevila během hospodářské krize, kdy přišla o zakázky a dostala se do finančních problémů. Vzhledem k hrozícímu konkurzu se Josef Sousedík rozhodl souhlasit se začleněním podniku do koncernu Ringhoffer-Tatra. Majitel koncernu baron Ringhoffer si Sousedíka velmi vážil a ponechal jej ve vsetínské továrně jako ředitele. Ringhoffer zapojil Sousedíka i do vývojového střediska svého koncernu v Praze, kde se mimo jiné podílel na vývoji elektro-mechanického pohonu drážního vozidla Slovenská strela. Ve Vsetíně Sousedík pracoval až do roku 1939, kdy mu do továrny zakázali vstup nacisté. 

Angažmá ve veřejném životě

Josef Sousedík s T. G. Masarykem, který navštívil Vsetín roku 1928

Mimo podnikání a bádání v oblasti elektrotechniky se Sousedík hojně angažoval i ve veřejném životě. Ve volbách roku 1927 byl zvolen vsetínským starostou (za vlastní Občanskou stranu) a v této funkci vydržel až do roku 1938. Obklopil se schopnými spolupracovníky a v době, kdy působil jako starosta, došlo ke značnému rozvoji města. Během Sousedíkova starostování bylo ve Vsetíně postaveno Masarykovo reálné gymnázium, budova okresního úřadu, městský chudobinec, pošta, spořitelna, Živnostenská škola, zrekonstruován mlýn a elektrárna. Sousedík se také zasloužil o vybudování pobočky Zbrojovky Brno ve Vsetíně. Tím vznikla nejen nová pracovní místa, ale továrna se stala celkově nejvýznamnějším podnikem ve městě, který ovlivňoval jeho rozvoj v dalších desetiletích.

V odboji

Josef Sousedík se svou budoucí ženou Zdenkou na pražském veletrhu v roce 1921

Jako přesvědčený vlastenec a demokrat vyzýval Josef Sousedík během roku 1938 k obraně země. Po okupaci se aktivně zapojil do odboje a začal podporovat odbojovou organizaci Obrana národa. V souvislosti s jeho projevem k zaměstnancům v továrně 28. října 1939 jej zatklo 1. prosince 1939 gestapo. Na přímluvu barona Ringhoffera byl propuštěn. Stejně tak se stalo při druhém zatčení 10. července 1940, kdy jej gestapo odvedlo pro podezření z odbojové činnosti. Vězněn byl v brněnských Sušilových a Kounicových kolejích. Po propuštění se Josef Sousedík stáhl do soukromí své vývojové laboratoře ve Vsetíně. Po roce 1942 začal vytvářet vlastní odbojovou organizaci, jež získávala zpravodajské informace, finančně a hmotně zabezpečovala partyzány a s blížícím se koncem války připravovala ozbrojené povstání ve městě. Sousedík mimo jiné navázal spojení se zpravodajskou skupinou parašutistů Clay-Eva, přes kterou předával informace do Londýna. Sousedíkova odbojová organizace měla velký počet členů, což s sebou neslo riziko odhalení. Právě na udání konfidenta proniknuvšího do organizace byl Josef Sousedík 15. prosince 1944 zatčen a ještě téhož dne při výslechu zastřelen (údajně se pokusil zaútočit na přítomného gestapáka Franze Kernera). 

„Druhý život“ Josefa Sousedíka

Znovuodhalení pamětní desky Josefa Sousedíka v budově Okresního úřadu Vsetín (4. května 1990)

Po skončení války udělil prezident Edvard Beneš Sousedíkovi Válečný kříž in memoriam a ke druhému výročí jeho úmrtí byla odhalena pamětní deska v budově vsetínského okresního úřadu. Situace se ale změnila po nástupu komunistů k moci, kdy mělo být jméno Josefa Susedíka jako kapitalisty odsouzeno k zapomnění. Pamětní desku nechali komunisté odstranit a Sousedíkova rodina byla režimem perzekuována. K rehabilitaci Sousedíka došlo až po listopadu roku 1989 a jeho osobnost začala být znovu připomínána na veřejnosti. V roce 2015 mu byl slavnostně odhalen pomník na Valašském Slavíně. 28. října 2016 byl Josef Sousedík po dlouholeté snaze jeho rodiny oceněn medailí Za hrdinství in memoriam.

Literatura:

Jiří Kohutka, Josef Košťál: Josef Sousedík: (ne)zapomenutý vynálezce, továrník, politik a vlastenec. Praha 2013.

Hana Jabůrková: Josef Sousedík. Vynálezce, podnikatel, vsetínský starosta, vlastenec 1894–1944. Vsetín 1996.

Tomáš Sousedík (ed.): Slovenská strela. Sborník vzpomínek k 75. výročí, kdy vyjel na lince Praha-Bratislava mechanický elektrický vůz vynálezce Josefa Sousedíka nazvaný Slovenská strela. Vsetín 2011.

Spustit audio
autoři: Pavel Mašláň, Tomáš Pánek

Související