Miroslav Buriánek: Adresa: Vinohradská 12. Labyrint historické budovy Českého rozhlasu
Dokument o známé a slavné budově Českého rozhlasu postavené mezi lety 1929 až 1931 ve stylu funkcionalistické architektury pro Ředitelství pošt a telegrafů a Československý rozhlas. Ten zde zahájil vysílání právě před devadesáti lety 10. prosince 1933. V listopadu 2019 byla stavba prohlášena za Národní kulturní památku.
Životní osudy budovy jsou těsně spojeny s několika historickými událostmi, a to především s těžkými boji během Pražského povstání v květnu 1945 a invazí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
V autentickém prostoru vestibulu, kanceláří, chodeb, rozhlasových studií, Galerie Vinohradská 12 autor pořadu Miroslav Buriánek natáčel s lidmi, jejichž profese, osobní zážitky i vzpomínky souvisejí s rozhlasovou budovou.
Kancelář obdusmana Milana Pokorného, kam podle jeho slov vstupuje světlo a zastavil se čas, působí téměř magicky. Traduje se historka, kterou ovšem nelze doložit, že v jednom prvorepublikovém filmu vchází Adina Mandlová vysouvacími dveřmi, a to údajně v této kanceláři.
V Galerii Vinohradská 12 a zároveň muzeu rozhlasové techniky byla s manažerkou komunikace Zuzanou Foglarovou natočena sekvence o kuriozitách historické budovy i nové přístavbě Studiového domu Římská 13.
Marie Šímová, která v roce 1968 pracovala v sekretariátu programového náměstka Československého rozhlasu dr. Rostislava Běhala, vzpomínala na atmosféru vysílání 21. srpna, kdy na budovu dopadaly desítky střel a rozhlas byl posléze okupanty obsazen.
S technikem Petrem Pokorným byla natočena sekvence v zrekonstruovaném prostoru studia 7.
Exteriér i interiér stavby poutavě a výstižně popsal historik architektury profesor Petr Kratochvíl. Ocelový skelet byl smontovaný za tři a půl měsíce. Stavba se vyznačuje přehlednou čistou kompozicí hmot jakoby poskládaných z hranolů. Je to čtverec šedesát na šedesát.
Unikátní jsou různé technické finesy jako například posuvná okna opatřená kladkovým systémem pro snadnější manipulaci. Budova byla vybavena potrubní poštou. Nachází se zde i páternoster s osmnácti kabinami. Jako historické artefakty působí madla a popelník. Během prohlídky budovy, a to například při hledání unikátních posuvných oken, byly natočeny letmé záběry se zaměstnanci, rozhlasáky.
Dokument uzavírá rozhovor se současným generální ředitelem, René Zavoralem.
Související
-
Vít Pohanka: Santiniho pouť za dokonalostí. Kudy vedla životní dráha geniálního architekta?
Bez ohledu na to, jestli Santini pracoval na přestavbě vesnického hostince nebo rekonstrukci klášterního komplexu, zanechal na díle naprosto jedinečnou a osobitou stopu.
-
Sen o Baťově dráze. Příběh železniční trati, která měla propojit západ a východ Československa
Historizující Radiodokument. Příběh nedostavěné železnice, kterou chtěla firma Baťa postavit ve 30. letech minulého století, aby došlo k propojení Zlína a Slovenska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
