Mírně vystresovaní sysli se učí nejlépe
Pokud by lidé fungovali stejně jako syslí mláďata, asi by se nejlépe učili ve stavu mírného stresu.
Savci včetně člověka při stresu uvolňují hormon kortizol, který zvyšuje celkovou pohotovost organismu. Vědci už dlouho vědí, že jeho hladina v krvi také ovlivňuje schopnost učení. Jill Mateová z Chicagské univerzity a její kolegové tento fenomén studovali na syslech rodu Spermophilus.
Přežití mláďat těchto hlodavců závisí na tom, jak rychle dokážou najít cestu z otevřeného terénu zpět do bezpečí doupěte. Vědci sledovali, jak různá hladina kortizolu v krvi ovlivní rychlost, se kterou se ji naučí. K experimentům sestavili speciální bludiště, které propojili se syslím hnízdem. Nízkou hladinu kortizolu u mláďat navodili pomocí farmak, střední a vysokou hladinu zajistila různá míra stresu, vyvolaného přehráváním zvuků nebo rychlým pohybem předmětů nad mláďaty.
Ukázalo se, že nejlepší výkony podávají mláďata s mírně zvýšenou hladinou kortizolu v krvi - tedy lehce vystresovaná. Nízká i vysoká úroveň tohoto hormonu schopnost učení naopak zpomalovala. Výsledky studie mohou být podle univerzitní zprávy užitečné i pro studium mechanismů lidského učení. U lidí byly totiž výsledky podobných studií zatím dost nekonzistentní.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.