Meteor o pálení kopřiv, římském betonu a životě na Venuši

Proč nás pálí kopřivy?

Co způsobuje, že kopřivy pálí? |foto:Shutterstock

Asi každému se alespoň jednou stalo, že ho žahla kopřiva. Bolest je to někdy ukrutná. Bílé pupínky, které pálí, svědí. Dlouho nebylo jasné, proč a čím nás kopřivy žahají. Tedy mechanicky – mají na svém povrchu jehlicovité výběžky zvané trichomy. Jenže nezůstává u samotného bodnutí. Při stlačení z trichomu kopřiva vystříkne do našeho těla kapalinu. Co obsahuje, až dosud vědci nevěděli. Výsledky představila dr. Veronika Hýsková z PřF UK.

Vyráběli beton už Římané?

Pantheon v Římě |foto: Peggy_Marco, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Když jdeme po starém betonovém chodníku plném prasklin a výmolů, nejlépe si uvědomíme, jak beton podléhá povětrnostním podmínkám. Vadí mu zejména voda. Betonové základy domů tedy musíme dobře izolovat, aby vydržely. Je tedy s podivem, že už staří Římané beton znali a dokázali z něj postavit stavby, které přečkaly dodnes, např. známý Pantheon. Jaké je tajemství jejich betonu? Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV srovnal tehdejší a dnešní beton. A co budoucnost? Pomohou bakterie?

Český vynálezce raket

„Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýna, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc…“ To napsala jistá Sally G. z Pensylvánie v jednom ze stovek dopisů, které počátkem 30. let minulého století dorazily z Ameriky do Prahy. Adresátem byl známý český vynálezce a továrník Ludvík Očenášek. Čím si zasloužil takovou pozornost? Opravdu plánoval lety k Měsíci? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Byl na Venuši život?

Planeta Venuše |foto:Shutterstock

Kosmickou sondu EnVision připravuje Evropská kosmická agentura a podílí se na ní i skupina českých odborníků pod vedením dr. Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV. Sonda poletí k Venuši v roce 2031 a mohla by pomoci zjistit, jestli na planetě v minulosti byl život nebo jestli na ní třeba dodnes je, např. v atmosféře. Co se s planetou stalo, že z ní zmizely oceány? Potká to i Zemi?

Vnímají delfíni elektrické pole?

Delfíni|foto:Fotobanka Pixabay

Delfín skákavý je hravý savec, který baví výletníky na lodích. Z pohledu biologa prof. Jaroslava Petra je zajímavý v mnoha ohledech. Vědci teď například zkoumali, jestli dokáže vnímat elektrické pole. Aby to ověřili, museli nejprve delfíny vycvičit. Zjistili, že delfín dokáže rozeznat neuvěřitelně malé napětí. K čemu mu taková schopnost je? Pomáhá mu v odhalování kořisti, nebo dokonce při navigaci?

Proč se bojíme fluoridu?

Voda|foto:Shutterstock

Zubní hygiena prodělala bouřlivý rozvoj. Dnes máme jednosvazkové kartáčky na zadní zuby, mezizubní kartáčky, zubní nitě, ústní vody, elektrické kartáčky, chodíme na dentální hygienu. Ke zlepšení stavu chrupu obyvatel přispělo přidávání fluoru do pitné vody. Tzv. fluoridace začala v USA ve 40. letech 20. století a u nás o desetiletí později. A protože fluor je chemická látka, stal se trnem v oku těch, kteří trpí chemofobií. Píše o tom v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.