Meteor o dronech, největší žábě a hvězdách denní oblohy

21. září 2019

Poslechněte si:

  • 01:39 Co dnes dokáží drony?
  • 10:10 Královské mauzoleum z doby stěhování národů
  • 18:52 Minkowski o relativitě
  • 23:31 Záludnosti předpovědí počasí
  • 32:42 Proč je největší žába světa tak velká?
  • 39:42 Proč nevidíme ve dne hvězdy?

Co dnes dokáží drony?

Dron

Když se řekne dron, vybaví se většině lidí spíše „hračka“ z obchodů s elektronikou. Malé čtyřvrtulové létající stoje na baterii, které vydrží ve vzduchu maximálně pár desítek minut a dokáží natáčet na kameru svůj let. Dnešní drony ale dokáží mnohem víc.

Sám pojem dron znamená „bezpilotní letoun“, proto k nim patří i stroje schopné unést člověka. Ty se testují jako taxi budoucnosti. Drony dokáží taky zabíjet teroristy, ale mají i mírové využití.

V USA už pracují drony, které pomáhají plavčíkům – u topícího jsou jako první a hodí mu záchranný kruh. Nebo drony, které rychle přinesou defibrilátor člověku se srdečním kolapsem. Další využití dronů popsal v Meteoru Milan Bauman.

Mauzoleum z doby stěhování národů

Lebka nalezená v hrobě na Žuráni

Když roku 1805 řídil Napoleon Bonaparte svou slavnou bitvu u Slavkova proti přesile 90 000 mužů, netušil, co se skrývá pod jeho nohama. Stál na vrchu Žuráň u Brna, přesně na místě, kde v 19. století zemědělec náhodně objevil první hrob.

Výzkum ve 20. století pak ukázal na jedinečnost nálezu. Jednalo se o hrobku pravděpodobně vůdce jednoho z germánských kmenů, kteří tehdy obývaly Moravu. Na vrchu Žuráň stála dokonce kamenná mohyla.

Místo můžete sledovat až pojedete po dálnici D1 z Brna na Vyškov a otočíte na 205. kilometru hlavu doprava. Přesně na tom místě se v 6. století nacházela královská hrobka z doby stěhování národů. Podrobnosti přinesl Prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Minkowski o relativitě

Podle Einsteinovy teorie relativity by měl být časoprostor kolem nás dokonale spojitý. Ilustrační foto

Teorie relativity je pro dnešní lidi spjata především se jménem Alberta Einsteina. Samozřejmě on byl hlavním strůjcem. Ale své dílo nevytvořil na zelené louce. Využil závěry a výpočty mnoha matematiků a fyziků. Stejně tomu bylo po zveřejnění jeho teorie.

Další odborníci se na ni vrhli, testovali ji, doplňovali, vylepšovali. Jedním z nich byl německý matematik Hermann Minkowski. Proč jeho výpočtům Einstein nejprve nevěřil? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Záludnosti předpovědí počasí

Slideshow předpověď počasí na stanici Český rozhlas Plus

Přestože dnes můžete mít předpověď počasí kdykoli si zamanete, mnohdy jí nerozumíte. Z nesplnění předpovědi pak obviňujete nešťastné meteorology. Jeden z nich, Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem popisoval nejčastější chyby v interpretaci meteorologických informací. Například když radar ukazuje, že prší a venku nepadá ani kapka. Jak se vyhnout omylům a kde hledat doplňující informace?

Proč je největší žába světa tak velká?

Veleskokan goliáší může vážit i přes tři kilogramy

Měří 30 až 40 cm a váží 3 až 4 kg. Jmenuje se veleskokan goliáší, což velmi vystihuje jeho obrovitost. Žije na poměrně malém území v západní Africe. Výzkum této žáby je složitý, protože je plachá a jediným skokem dokáže překonat vzdálenost 5 až 6 metrů.

Vědci zjišťovali, jak se rozmnožuje a zjistili, že právě kvůli svým pulcům potřebuje své pověstné rozměry a sílu. Obří žábu nám představil prof. Jaroslav Petr.

Proč nevidíme ve dne hvězdy?

Zářící Slunce

„Protože moc svítí Slunce,“ mohla by být stručná a jasná odpověď. Jenže je to složitější. Proč například astronauti na Měsíci hvězdy vidí, i když je zároveň nad obzorem i Slunce? To v Meteoru vysvětloval prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, spoluautor knihy s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy čte, a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Proč tedy nevidíme ve dne hvězdy?

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.