Meteor o cukru proti rakovině, principu izolepy a taktice brouků

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Cukrem proti rakovině

Ne, opravdu není dobrým nápadem pojídat kostky cukru v naději, že pacientovi zmizí rakovina. Spíše mu přibude cukrovka. Přesto teď vědci tvrdí, že jednoduchý cukr zvaný manóza, pomáhá v boji proti rakovině.

Sám nádorové buňky neničí, ale slouží pro jejich označení. Imunitní systém pak ví, kam se zaměřit. Jak celá metoda funguje, popsal v Meteoru prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Objev kosmické částice mionu

Carl Anderson (vlevo) a Seth Neddermeyer se svým zařízením, kterým dělili rentgenové paprsky na elektrony a pozitrony|foto:Profimedia

Krátce před první světovou válkou si vídeňský fyzik Victor Hess položil následující otázku: Do jaké vzdálenosti od povrchu dosáhne záření radioaktivních prvků v zemské kůře? Poté podnikl sedm vzletů balonem, nejvyšší do výšky přes pět kilometrů. A nestačil se divit! Oproti všeobecnému očekávání, počet částic s výškou rostl.

Tak Hess objevil kosmické záření. Jeho pokračovatelé fyzikové Carl Anderson a Seth Neddermeyer pak objevili zcela novou částici – mion. Svůj objev zveřejnili 12. listopadu 1936. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak funguje izolepa?

Jak funguje izolepa?|foto: Packhelp, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Odpověď, která asi napadne každého je, že se izolepa prostě přilepí k povrchu. To je pravda, ale jak přesně? Jde o chemickou reakci, kdy se naleptá lepený povrch a spojí s povrchem izolepy?

Dr. Jan Havlík z VŠCHT nás přesvědčil, že v případě lepicích pásek jde o kombinaci několika jevů, které mají mnohem blíž k fyzice než chemii. Lepivý materiál zateče do otvorů v lepeném povrchu a tam se jakoby „vzpříčí“. Svou roli v soudržnosti obou materiálů hrají i elektromagnetické síly.

Chrání kukly brouků bakterie a plísně?

Kukla se nepohybuje a nemůže reagovat na to, co se děje mimo ni|foto:Shutterstock

Stačí vlhko, uzavřený nevětraný prostor a můžete si být jisti, že místo brzy obsadí nějaký druh plísně. Podobné scénář hrozí i zakukleným broukům. Kukla se nepohybuje a nemůže reagovat na to, co se děje mimo ni.

Vědci studovali hned dva druhy brouků, kteří se nebezpečím vypořádaly velmi chytrým způsobem. Plísně si dokázaly naklonit na svou stranu. Jak přesně jejich strategie fungují, o tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Podivná atmosféra planety Venuše

Výzkum planety Venuše je nesmírně obtížný. Celý její povrch je zahalen hustou oblačností. Jedině díky radaru, který proniká až k povrchu, se podařilo vytvořit první mapy této planety. Vědci si všimli řady sopek. Ale soptí dodnes nebo jde o dávno skončenou aktivitu? Ani po 60 letech výzkumu planety pomocí řady kosmických sond neznáme odpověď.

Nejen o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.