Menáž týdne: Sardelová nebo sleďová omáčka
V lepším případě k masu, v horším jenom k bramborám. I omáčky všeho druhu byly součástí polní kuchyně. Sleďová patřila k těm méně obvyklým.
Sardelová nebo sleďová omáčka
sardinky (sledě)
cibule
tuk
mouka
masový vývar
sůl
Vedle mouky a tuku na jíšku je dále zapotřebí 5g sardelek nebo slanečků (sleďů) a 5g cibule. Sardelky nebo slaneček se očistí, zbaví kůže a páteře. S cibulí nadrobno nakrájenou se orestují v tuku, pak se přidá mouka a udělá světlehnědá jíška, která se zalije horkým masovým vývarem, dobře se promíchá a propasíruje do masového vývaru, podle potřeby se osolí a velmi důkladně provaří.
Kdo v armádě vařil?
Jako kuchaři působili vojáci bez hodností, kteří se denně střídali. Vařit - pokud to neuměli z domova od maminky - se učili od starých mazáků. Výukou se také, v rámci smluvních povinností, zabývali markytáni a kantýnští v kasárnách a ve špitálech, přičemž výuka budoucího vojenského kuchaře mohla začít až ve druhém roce prezenční služby. Pro ulehčení výcviku kuchařů byla jako služební kniha L-16 vydána v roce 1880 kuchařská příručka.
Zdroj: Petr Havel, Milan Hodík, Pavel Landa: Vojenská kuchařka totiž Kuchařská kniha c. a k. vojska