Lev Nikolajevič Tolstoj v archivu Českého rozhlasu
V bohaté sbírce archivních zvukových ukázek se nachází velké množství záznamů hlasů významných světových spisovatelů. Mezi nejstarší a zároveň nejvzácnější patří tři audio snímky přednesu slavného ruského spisovatele a myslitele Lva N. Tolstého, které pocházejí z let 1908-1909.
Velký ruský prozaik a filozof Lev Nikolajevič Tolstoj spatřil světlo světa za vlády cara Mikuláše I., a to dne 28. srpna 1828 na statku své matky v Jasné Poljaně. Jeho rodina patřila od dob imperátora Petra I. Velikého k prominentním šlechtickým rodům. Po nedokončených studiích se krátce neúspěšně věnoval spravováním svého panství.
V roce 1851 vyměnil péči o rodný statek za šavli a odjel nejprve na Kavkaz, později, v čase Krymské války, se v hodnosti poručíka carské armády účastnil obrany Sevastopolu. V této době začal publikovat svá první literární díla, která mu přinesla věhlas. Zmiňme především autobiografickou trilogii Dětství, Chlapectví, Jinošství a Sevastopolské povídky. Mezi lety 1863-1869 napsal jeden z nejkrásnějších románů v dějinách literatury Vojna a mír, který následoval neméně úspěšný román Anna Kareninová. Psal také pohádky pro děti, bajky a filozoficko-náboženské traktáty.
V šedesátých a sedmdesátých letech 19. století prodělal životní krizi a hlubokou sebereflexi. Kdysi lehkovážný muž se sklonem k hazardním hrám se proměnil v hloubajícího filozofa. Pod vlivem studia Rousseaua, Schopenhauera, náboženských otázek křesťanství, konfucianismu a buddhismu se rodí jeho nové filozofické učení. Tolstoj vyměnil svůj sametový oblek za oděv prostého mužika, zřekl se svých zeměpanských výsad i titulů a plně se začal věnovat studiu pedagogiky a bohosloví. V Jasné Poljaně založil slavnou školu, kde sám krátce vyučoval děti po vzoru Jeana J. Rousseaua. Aby se sblížil s prostým lidem, žil v souladu s přírodou. Věnoval se manuelní práci v zemědělství, stal se vegetariánem a učil se dokonce krejčovskému a ševcovskému řemeslu.
Inspiraci hledal Tolstoj i u českého myslitele Petra Chelčického
Stal se autorem nového nábožensko-filozofického směru, který odmítá násilí a hlásí lásku k bližnímu, neustálé mravní sebezdokonalování a nenásilnou obrodu lidstva. Při tvorbě svých postulátů se Lev Nikolajevič Tolstoj inspiroval i dílem českého myslitele Petra Chelčického. Znal také literární odkaz Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského, jehož spisy jsou dodnes uloženy v jasnopoljanské knihovně. Jako vynikající pianista si vážil hudební tvorby Antonína Dvořáka. Až do konce svého života přijímal na svém statku návštěvy z celého světa, mezi nimi byl i Tolstojův velký ctitel Tomáš G. Masaryk a Zdeněk Nejedlý.
Postupem doby se z něj stával podivín, který zavrhl pravoslavnou církev, jež ho v roce 1901 exkomunikovala. Navzdory svému evangeliu, které tak rád hlásal, se v soukromí choval ke své rodině velmi sobecky a egoisticky. Jeho spory s nejbližšími vyvrcholily v roce 1910, kdy ve věku dvaaosmdesáti let opustil svůj rodný statek a odcestoval vlakem neznámo kam. Naposledy vydechl v zapadlé železniční stanici Astapovo poté, co onemocněl zápalem plic.
Poslechněte si krátkou ukázku hlasu klasika zlatého věku ruské literatury Lva Nikolajeviče Tolstého, která pochází z roku 1908. K této nahrávce přidáváme rozhovor, který o 45 let později natočil v Jasné Poljaně známý rozhlasový režisér Miloslav Disman se strážcem Tolstého pozůstalosti a jeho posledním osobním tajemníkem Valentinem Bulgakovem. Nahrávka je o to vzácnější, že bývalý Tolstojův sekretář vzpomíná na svého přítele v češtině.