Kybernetická babička a další skvosty české animace….(za Jiřím Trnkou)
Závěr prosince bývá krutý. Nejen tím, že nám připomíná běh času a stárnutí, často tím, že v něm nečekaně odcházejí osobnosti, které pak mnohým z nás dlouho chybějí. Konec roku 1969 byl krutý mimořádně. 16. prosince zemřel Jiří Šlitr, 30. prosince pak Jiří Trnka.
Jiří Trnka byl vynikající český výtvarník. Věnoval se jak malířské tvorbě, tak ilustracím, byl současně loutkářem, ale také sochařem, kostýmním výtvarníkem a režisérem animovaných filmů. Byl to člověk všestranného talentu, jemuž byl vyměřen život v rozsahu pouhých 57 let.
Trnka pocházel z Plzně. Loutky mu učarovaly od dětství. Proto se také v počátku své tvorby dostal k Divadlu Spejbla a Hurvínka, jež tehdy Josef Skupa provozoval v Plzni. Pro divadlo dělal scénické návrhy. Po studiích na pražské UMPRUM se věnoval kostýmnímu návrhářství. V roce 1945 se stal spoluzakladatelem studia animovaného filmu Bratři v triku. Ke sklonku života vyučoval na škole, již kdysi absolvoval – na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V roce 1963 byl – spolu s Janem Werichem, s nímž ho spojovalo mnohé, mimo jiné i bydliště na pražské Kampě – jmenován národním umělcem. Při té příležitosti vznikl rozhovor, v němž Trnka (spolu s Werichem) odpovídali na otázky filmového kritika A.J.Liehma. Část z tohoto rozhovoru zde přikládám ve zvukové podobě.
Z nejslavnějších Trnkových animovaných filmů uveďme alespoň některé: Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk, celovečerní adaptace Shakespearova Snu noci svatojanské, pohádka Bajaja… a v neposlední řadě film Kybernetická babička; o jeho záměru hovoří Trnka v závěru hovoru s A.J.Liehmem. Jiří Trnka ilustroval také velké množství knih, mezi nimi i půvabný příběh s názvem Zahrada, který sám napsal.
Jiří Trnka ve svém ateliéru. Foto: creative commons, Antal Kotnyek