Které vyznání v Americe roste nejrychleji?

V Boha věříme! oznamují Američané světu dokonce i na svých bankovkách. A nejsou to slova puštěná jen tak do větru – náboženské kořeny Spojených států sahají do doby před čtyřmi stoletími, kdy u břehů Nové Anglie přistáli Otcové poutníci. Ještě dnes se naprostá většina Američanů považuje za věřící, což zvláště kontrastuje s poměry v Evropě. Není však zbožnost jako zbožnost.

Jak ukázal poslední výzkum Pewova fóra pro náboženství a veřejný život, vznikla ve Spojených státech nová náboženská skupina. A ta se nazývá „nezařazený“. Nyní již téměř každý pátý Američan nechce nebo nemůže říci, ke které církvi či vyznání patří. Počet takto nezařazených navíc roste nejrychleji ze všech náboženských skupin, za posledních pět let jich přibyla čtvrtina.

Sami odborníci, kteří výzkum dělali, nyní přemýšlejí o tom, co vlastně zjistili. Desítky milionů Američanů, kteří se nehlásí k žádné církvi a náboženství, nejsou nutně nevěřící. Velká část z nich tvrdí, že věří v Boha. Další sice odmítají pojem věřící, ale označují se za duchovně založené. Jen menší část z této skupiny se deklaruje jako ateisté nebo agnostici, tedy ti, kdo odmítají o otázkách víry uvažovat.

Představitelé tradičních vyznání považují za varující skutečnost, že nejvíce z dobrovolně nezařazených jsou velmi mladí lidé. Mnohdy pocházejí z rodin, které mají konkrétní víru, ale sami v ní nenašli, co hledali. Hrozí tedy nebezpečí, že skupina sice duchovně založených, ale k žádné církvi se nehlásících Američanů dále poroste.

Výzkumníci upozorňují, že dříve by se takoví lidé sami alespoň formálně označili třeba za katolíky nebo baptisty, i když by nechodili na bohoslužby. Nyní se situace obrátila, a i mnozí z těch, kdo se modlí třeba každý den, nevnímají žádnou církev nebo víru jako svou vlastní.

Ze zmíněného výzkumu o rostoucí skupině Američanů bez vyznání vyplývá jeden politicky relevantní závěr – většina těch, kdo nechtějí být nábožensky zařazeni, se hlásí k demokratům a nikoli republikánům. Činovníci demokratické strany by si tedy tohoto nového segmentu měli hledět, protože v jejích plánech může sehrát v podobou úlohu jako dříve náboženská pravice u republikánů.

Amerika nicméně stále zůstává zemí věřících, a to zejména křesťanů. Asi polovina všech obyvatel Spojených států jsou protestanti, a další čtvrtina katolíci. Celkově je křesťanů více než pětasedmdesát procent, zatímco příslušníků ostatních vyznání je méně než pět procent, především židů, buddhistů a muslimů.

Pro Ameriku je oproti jiným společnostem typické, že lidé vnímají svou náboženskou příslušnost dynamicky. Více než třetina Američanů během života změní církev nebo i náboženství.