Krahujec obecný

24. srpen 2001

Jen málokdo ví, jak vypadá krahujec a čeho je schopen. Tato skutečnost je dobře patrná kupříkladu z reakcí mnohých venkovských lidí po ztrátě nějaké té domácí kachny nebo slepice. Když za pachatele suverénně neoznačí káně nebo jestřába, tak velice často svou ztrátu svedou na krahujce.

Hned na začátku proto musím konstatovat, že máme co do činění s dravcem malých rozměrů, ale se srdcem velkého lovce. Představte si, že sameček je velký jen jako kos nebo hrdlička. Samice může dosáhnout téměř dvojnásobné hmotnosti, ale také to není žádný obr. Je velká jen jako poštolka. Zajímavostí tohoto druhu není jen výrazný pohlavní dimorfizmus velikosti jednotlivých pohlaví, ale i jejich rozdílné zabarvení. Vlnkovitá nebo čárkovitá kresba spodiny těla samce je výrazně rezavohnědá narozdíl od zabarvení samice, jejíž kresba je šedo - až černohnědá.

0:00
/
0:00

Možná vás překvapí, že je to dravec na našem území téměř všudypřítomný, a to nejen ve volné krajině, ale i v mnohých městech. I Praha má svou stálou krahujčí populaci, a ne zrovna malou - kolem jednoho sta párů. Krahujci se v Praze nevyskytují jen na jejím okraji, osidlují i centrum. V Praze hnízdí nejen ve větších parcích, ale i v domovních dvorech se solitérními stromy. Pozornosti laické veřejnosti krahujec snadno uniká. Nerad se totiž ukazujuje ve volném prostranství, málokdy plachtí ve výšce a při odpočinku nebo vyhlížení potenciální kořisti preferuje taková místa, která mu poskytují dokonalý kryt. Volná prostranství obvykle překonává rychlým, nízkým letem, který doslova kopíruje terén, takže lehce uniká pozornosti. Odpověď na otázku, co přivedlo tohoto původně v lesích hnízdícího ptáka až do měst, je poněkud spekulativní. Důvodem bude asi celoročně vysoká nabídka preferované potravy složené z drobných ptáků zhruba do velikosti kosa. Krahujčí samice je však v nouzi schopna si poradit i s holubem, běžné to však není. Úspěšnost městské populace krahujců může být podmíněna i absencí jejich hlavních nepřátel jako je jestřáb a kuna lesní.

Výrazné a častěji slyšitelné je varování samice při vyrušení u hnízda:

Nejnápadnější jsou však hlasové projevy odrostlejších hladových mláďat ať už na hnízdě, nebo po jejich vyvedení, kdy mláďata pronásledují své rodiče.

Na začátku jsem se zmínil, že krahujec je sice malý svými rozměry, ale má srdce velkého lovce. Na kořist se vrhá prudkým útokem a často ji tak divoce pronásleduje, že v loveckém zápalu skončí i v přímé blízkosti lidí. Jsou známy případy, kdy otevřeným oknem vletěl i do bytu. Ne nadarmo je proto tento malý velký dravec velice oblíbený i mezi sokolníky.

Základní údaje

Krahujec obecný (Accipiter nisus). Sameček - svrchu zbarvený břidlicově šedě - je menší než hrdlička zahradní, samice - svrchu šedohnědá - naopak výrazně větší. Za letu vyniká dlouhý ocas a poměrně krátká křídla. Obratně kličkuje mezi stromy a keři; na kořist, kterou tvoří vesměs drobní ptáci, se vrhá prudkým útokem a často ji divoce pronásleduje. Obývá lesní porosty, zejména jejich okraje, i menší lesíky v polích anebo dokonce ve městech. Hnízdo si staví nejčastěji na jehličnanech blízko při kmeni a samička do něj v květnu snáší 4 až 5 vajíček. Samec se částečně podílí na zahřívání vajíček, především však samici zásobuje potravou. Rovněž potravu pro mláďata zpočátku obstarává pouze samec a samice ji mláďatům rozděluje. Naši ptáci jsou přelétaví až tažní, směřují vesměs k jihozápadu. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný.

Jak vznikaly nahrávky
Tento malý dravec se v přírodě chová velice divoce. Loví většinou vrabce a drobné pěvce, které dokáže vytrvale honit a pronásledovat, a to i v křovinatém houští a v jehličnatých, obzvláště suchých, porostech. Jednou jsem pátral při okraji smrkového lesa po hnízdě hýla a zůstal jsem stát mezi hustým porostem polosuchých smrčků. Zde jsem trpělivě čekal, abych objevil, kam hýlové nosí potravu. Pojednou mě zaujal varovný a poplašný pokřik sýkor, pěnkav a červenek. Pozorně jsem se rozhlížel kolem, až jsem uviděl krahujce, který nízko při zemi pronásledoval lesem malého ptáka. Krahujec ve snaze zmocnit se kořisti kopíroval letem jednotlivé smrky a jejich k zemi se sklánějící větve. Teď jsem teprve poznal, že honí sýkoru koňadru, která se proplétala mezi větvemi smrků. Z několika metrů bylo vidět, jak krahujec díky svým krátkým širokým křídlům a dlouhému ocasu mistrně ovládá své lovecké řemeslo. Sýkora mě obletěla vevzdálenosti asi půl metru a krahujec uhodil křídlem o moje parabolické zrcadlo. Teprve to, že jsem se polekaně otočil, zabrzdilo krahujce a zachránilo sýkorku. Asi za hodinu se mi podařilo najít krahujčí hnízdo umístěné v hustém suchém smrčí. Na hnízdo mě upozornily bílé stříkance na zemi a malé chumáčky prachového peří v suchých větvích.
Pavel Pelz
autor: Petr Vlasák
Spustit audio

Více z pořadu