Kouzelná babička z filmových pohádek Terezie Brzková
Ctitelé filmových pohádek si jistě nenechají každoročně o Vánocích ujít tituly pohádkových „evergreenů“, jakými jsou Pyšná princezna, Byl jednou jeden král či Princezna se zlatou hvězdou. V nich svorně hrála – jakkoli menší, přesto nezapomenutelné - role herečka Terezie Brzková.
V té prvně jmenované byla starou mlynářkou, ve filmové parafrázi Soli nad zlato kořenářkou, v Princezně se zlatou hvězdou pak stařenkou. V hlavní roli pak působila jako babička ve stejnojmenné přepisu románu Boženy Němcové, který v roce 1940 natočil režisér František Čáp. Byla to její teprve druhá filmová role. Přestože za sebou měla dlouholetou divadelní kariéru, film ji objevil až v okamžiku, kdy odcházela (v roce 1939) do důchodu.
Terezie Brzková se narodila 11. ledna 1875 v Kolíně. Její otec byl ředitel kočovné společnosti Vilém Jelínek. Její sestry patřily vesměs mezi známé herečky (Otýlie Beníšková, Marie Spurná, Hana Vojtová). Byla tetou herce Jaroslava Vojty a jeho sestry herečky Hermíny Vojtové. Od mala se pohybovala na jevišti otcovy kočovné společnosti. Na své štaci vystřídala několik takových společností a v roce 1906 už hrála v kamenném divadle a to ve Východočeském divadle v Pardubicích. V letech 1907 - 1914 hrála v Plzni a v letech 1914 - 1919 zakotvila na čas v Národním divadle, aby odtud odešla za svým druhým manželem Václavem Zeifertem k jeho kočovné společnosti. Od roku 1927 hrála opět v Plzni až do odchodu do důchodu v roce 1939. Ještě v letech 1943 a 1947 vystoupila dvakrát na scéně Národního divadla jako host.
Mezi její velké divadelní role, které vytvořila na scéně Národního divadla patří královna Runa (Zeyer - Radúz a Mahulena, chlalupnice Černá (Svoboda - Směry života) nebo babka (Jirásek - Lucerna).
Umění Terezie Brzkové si připomeneme úryvkem četby z románu Babička a částí jejích vzpomínek na vlastní život u divadla.