Korálové útesy v kyselém oceánu nepřežijí
Emise oxidu uhličitého nemají na svědomí jen zahřívání planety, ale také změnu chemie oceánů, což se může korálovým útesům stát osudným.
Odborníci z Carnegie Institution, z Oddělení planetární ekologie, spočítali, že pokud budou emise oxidu uhličitého pokračovat stávajícím tempem, stanou se oceány už kolem poloviny století příliš kyselé na to, aby v nich korály mohly existovat. Podle článku, který vychází v novém čísle Science, bude jednou z prvních obětí Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží Austrálie, který představuje největší organickou strukturu na Zemi.
Autoři článku tvrdí, že přibližně třetinu oxidu uhličitého z atmosféry absorbují oceány. To sice zpomaluje globální oteplování, ale současně mění chemii mořské vody. Absorbovaný CO2 se mění na kyselinu uhličitou (H2CO3), která usnadňuje rozpouštění některých minerálů. Platí to zejména pro aragonit, který korály a další mořské organismy používají ke stavbě svých vnějších schránek.
Na obrázku jsou fialově znázorněny korálové útesy. Modrá barva představuje vodu s takovou koncentrací aragonitu, která je pro tvorbu korálových útesů optimální. Před průmyslovou revolucí - v roce 1750 - se těmto podmínkám těšilo 98 % všech korálových útesů. Taková voda ovšem rychle ubývá (viz stav v letošním roce) a v roce 2050 podle počítačového modelu zmizí úplně. Vyhlídky korálových útesů - už tak ohrožených stoupající teplotou a znečištěním vody - tedy rozhodně nejsou růžové.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo