Kazašský senátor mezi svatými
Kazašské město Rudnyj se stalo dějištěm události, která vzbudila velkou pozornost nejen v této zemi, ale i daleko za jejími hranicemi: Při stavbě zdejšího nového pravoslavného katedrálního chrámu se mezi svatými na nástěnných malbách objevil bývalý akym neboli přednosta oblasti a současný kazašský senátor Sergej Kulagin.
Sergej Kulagin setrval v hodnosti zdejšího gubernátora skoro osm let a jak sarkasticky připomíná kazašský rusky vycházející list Vremja, to byl zřejmě důvod, aby byl začleněn mezi svaté na fresce s výjevem Kristova příchodu do Jeruzaléma. Dnešní senátor tu stojí mezi těmi, kteří Ježíše vítají. Jak poznamenává zmíněný list, výtvarníci ze slavného ruského Palechu, kteří fresky vytvářejí, už sami přiznali, že senátorova tvář mezi svatými není výraz vděku místních věřících, ale objednávka firmy, která chrám staví, a oblastní i městské státní správy.
Faktem je, že spoustu otázek vyvolává už způsob, jakým je tento soudobý „svatý“ vyobrazen. Kromě přirozeného „kde se tam vůbec bere?“ bije do očí i to, že Kulagin uprostřed davu trčí jako solný sloup, jako by sem vůbec nepatřil. Bezděky tak vzniká dojem, že se tu sám necítí ve své kůži a připadá si poněkud trapně. Snad proto se ani nedívá jako ostatní synu Božímu vstříc, ale kamsi stranou.
List Vremja si téma vzal za své a obrátil se na známého ruského bohoslovce Andreje Kurajeva. Ten ihned pobouřeně odpověděl:
„Tento chrám jsem navštívil ještě před dokončením nástěnné výzdoby. A už tehdy si tamní duchovní skoro s pláčem stěžovali, že faktičtí budovatelé chrámu, tedy stavební firmy a místní honorace, naprosto neberou ohled na přání církve. Jistě, stávalo se, že v nástěnných malbách se tváře donátorů objevovaly, jenže obvykle někde dole, na západní stěně při vchodu. Kdežto tady se novodobý mecenáš objevuje přímo v hlavní kopuli...“
Protojerej Kurajev navíc připouští, že konfigurace postav může mít jistý skrytý význam: Úplně na kraji skupiny vítající Krista stojí judaistický kněz, o čemž svědčí znak na jeho prsou. V tom případě je ale muž s hladce vyholenou tváří za ním Pilát Pontský. Z toho by plynulo, že pan senátor, povznesený na nebesa, si přál vidět svou tvář ze všech nejvýš. A tvůrce fresky, který ho postavil hned vedle Kaifáše, pana senátora proměnil v římského prokurátora. To by podle bohoslovce Kurajeva z výjevu učinilo vyloženou přehlídku licoměrnosti: Vysocí hodnostáři, kteří křesťanstvu zdánlivě demonstrují svou blahovůli, naopak chtějí Kristovo ukřižování.
Tisková tajemnice Kustanajsko-rudněnské eparchie už mezitím potvrdila, že muž na fresce má skutečně být senátor Kulagin. Problematický hrdina celé této bizarní historie už prohlásil, že se svou tváří na fresce nemá nic společného, že 14. ledna při slavnostním otevření chrámu si ničeho nevšiml a že celou záležitost „nechá prověřit.“
Kazašský senátor mezi svatými