Karel Absolon: Archeologické vykopávky na Moravě (24. 5. 1938)
Přečtěte si článek o spolupráci archeologa Karla Absolona s brněnským rozhlasem a o jeho přednášce, která v éteru zazněla přesně před 85 lety.
Jsou to především česká archeologie a speleologie, které vděčí činorodému Karlu Absolonovi (1877–1960) za průkopnické vědecké objevy, a to především na jeho rodné Moravě. V oblasti Moravského krasu zmapoval jeskynní systémy, prováděl zoologické výzkumy a zasloužil se o zpřístupnění dna Macochy pro širokou veřejnost, i když z dnešního pohledu ochrany přírody poněkud drastickým odpalováním náloží s trhavinou. Jeho organizační talent byl ale obdivuhodný, neboť již jako mladý absolvent geografie přesvědčil majitelku pozemků nad Punkevními jeskyněmi, hraběnku Salmovou, o záměru skloubit badatelské aktivity s podnikáním v turismu. Ve stejnou dobu mu byly svěřeny zoologické sbírky v Zemském muzeu v Brně, kde současně převzal po svých předchůdcích dočasně osiřelé archeologické vykopávky, jež ho přivedly k oboru, který ho ve světě proslavil nejvíce.
V Dolních Věstonicích jeho archeologický tým zkoumal sídliště lovců mamutů a v červenci 1925 tam nalezl slavnou sošku Věstonické venuše. I když u značného množství objevů Absolon osobně nebyl, dokázal je všechny skvěle propagovat. Nejenže si sám většinu výprav fotografoval (dokonce stereoskopicky), ale dokázal ke svým aktivitám přitáhnout i pozornost tehdejších nových médií. Jako kurátor Zemského muzea v Brně instaloval roku 1928 na tamním výstavišti poutavou antropologickou výstavu o počátcích lidského rodu i s modelem mamuta v životní velikosti. Absolonovým celoživotním snem bylo vybudování vědeckého ústavu a muzea člověka (Pavilon Anthropos), který ale spatřil světlo světa až roku 1962, dva roky po jeho smrti.
Ve svém popularizačním snažení Absolon spojil síly také s československým rozhlasem, a to téměř výhradně s regionálním studiem v Brně. V květnu 1936 s ním redaktor Ladislav Pulkrábek, první poválečný programový ředitel brněnského rozhlasu, natočil rozhovor o archeologických nálezech pravěkých fléten, na jejichž třicet tisíc let staré exempláře (z šestnácti kusů zvířecích zubů a kostí) zahrál brněnský flétnista Hynek Kašlík. Jeho hudební produkce byla samostatně zaznamenána na gramofonové desky a byla použita jako doprovod přednášky se stejným tématem, jíž Absolon v listopadu 1937 připravil pro ostravské studio a která byla pronesena (zřejmě nikoli samotným Absolonem) v esperantském jazyku. Vedle toho vysílali brněnští rozhlasoví pracovníci v létě 1936 pomocí krátkovlnné vysílačky reportáž s Absolonem přímo z podzemí Moravského krasu, a to za doprovodu dechové hudby z Blanska. O tamních nových objevech pohovořil Absolon v říjnu 1940 také pro pořad Z reportérova zápisníku. Další spolupráci s brněnským rozhlasem rozvinul Absolon až po válce, když v červnu 1952 zavzpomínal na své "dobývání" dna Macochy a o pět let později představil diluviální kulturu a umění ve Francii a Španělsku.
Z meziválečné doby se v rozhlasovém archivu bohužel žádný záznam Absolonova hlasu nedochoval, přesto si čtenář může v rubrice Dějiny do uší jednu jeho tehdejší přednášku poslechnout. Absolon totiž připravil pro zahraniční krajanské vysílání 24. května 1938 projev s názvem Archeologické vykopávky na Moravě, jehož text však do mikrofonu přednesl zmiňovaný redaktor Ladislav Pulkrábek.
(Text tohoto článku vyšel původně v květnu 2022 na stránkách časopisu Dějiny a současnost, a to v rubrice Dějiny do uší, která si klade za cíl popularizovat meziválečnou rozhlasovou historii v českých zemích.)