K svátku chanuka patří hra zvaná dreidlach
25. dne hebrejského měsíce kislev, začal židovský svátek světel - chanuka. O jedné z jeho podob si teď můžete přečíst.
Osmidenní svátek chanuka, který v těchto dnech slaví Židé na celém světě, se také nazývá Svátek světel. To proto, že každý večer se při něm rozsvěcuje světlo na zvláštním osmiramenném svícnu, pokaždé o jedno víc, až osmý den září všech osm světel v plné kráse.
Svátek chanuka je zvláštní tím, že je úzce spjat s domácím obřadem. Slaví se více doma než v synagoze, a snad proto se k chanuce váže i řada domácích zvyklostí a zábav. Nejznámější a nejpopulárnější z nich je hra dreidlach, nazývaná takto v jazyce východoevropských Židů jidiš. Jidiš má německý základ a dreihen znamená německy "točit, roztáčet". Dreidlach je vlastně čtyřhranná kostka, kterou je možno na hrotu roztočit jako káču. Místo čísel jsou však na kostce hebrejská písmena N, G, H a jako čtvrté Š. Každé z nich je počátkem jednoho hebrejského slova - "nes gadol haja šam": "Stal se tam velký zázrak." Zázrakem se míní událost v jeruzalémském chrámu, k níž došlo ve 2. století před občanským letopočtem. Židé, kteří zvítězili nad helenizovanými syrskými vetřelci, vedenými Antiochem Epifanem, vyčistili nepřáteli znesvěcený chrám, ale neměli dost oleje na zapálení chrámového svícnu. Přesto světla zažehli, a ta podivuhodně svítila plných osm dní, než byl připraven nový olej. Takový to byl tedy zázrak.
Písmena N, G, H a Š na dreidlachu však mají ještě jiný význam. V latinské abecedě je písmeno N zkratkou "ništ" neboli "nic". Písmeno G znamená "ganz" čili "všechno". Písmeno H symbolizuje slovo "halb" neboli "půl". A konečně písmeno Š značí "štel", tedy "dej".
S dreidlachem se tak hrála - a v židovských rodinách dodnes hraje - hra známá i u nás jako "ber-dej". A o co se hraje? O rozinky, mandle, ořechy. Tak je tomu už od středověku a mít pěkný dreidlach bylo vždy chloubou každého židovského dítěte. Dreidlach však měl svůj význam i v rukou dospělých.
Stará tradice nás zpravuje, že v mystické interpretaci dostávala písmena N, G, H, Š daleko hlubší smysl. Písmeno N totiž zastupovalo hebrejské slovo "nefeš" neboli "duše". Písmeno G vyjadřuje slovo "guf" čili "tělo". Písmeno Š píšící se v hebrejštině stejně jako S je zkratkou pro "sechel" - "rozum". A písmeno H s hebrejským významem "hakol" je označením pro "všechno".
I dospělí tak mohli roztáčet dreidlach a přitom si uvědomovat, že duše, tělo a rozum jednotlivě charakterizují člověka, ale jen jako "vše", dohromady, dávají lidskému bytí smysl. Pro některé židovské učence dokonce dreidlach symbolizoval celý svět. Vše se pohybuje vpřed v cyklech. Věci se mění a opakují, avšak cokoli, co bylo stvořeno, má svůj jediný počátek a zdroj, kolem něhož se vše točí. Dreidlach, tato miniaturní dětská káča, je tak jakýmsi zvláštním, symbolickým vyjádřením životního cyklu v Bohem stvořeném světě, na sebe navazujících změn jako stále pokračujícího běhu událostí.
