Judita se vydala na jih, tentokrát "bez nás" (pondělí 6. září 2004)
Na konci srpna, kdy se naprostá většina našich bílých čápů vydává na svoji cestu do Afriky, vylétla i Judita. Bylo to 29. 8. Zcela náhodou vyšlo načasování vysílače tak, že pokryl nejzajímavější část dne, a my máme možnost z celkem sedmi lokací alespoň částečně nahlédnout do jejího dne.
Na cestu vyrazila záhy po poledni jihovýchodním směrem. Přelet do okolí Kroměříže dlouhý přibližně 140 km uskutečnila patrně najednou. Z této nové zastávky byla hlášena ještě 31. 8. Tento údaj zůstane po více jak třech rocích sledování na delší dobu poslední zprávou o Juditě. Její sledování systémem Argos jsme se totiž rozhodli přerušit: Juditin solární satelitní vysílač má po více jak 1000 cyklech každodenního nabíjení poškozené akumulátory, které neposkytují v noci dostatek energie. Tím docházelo k tomu, že každý měsíc bylo nutné uhradit za družicovou službu minimálně 2 týdny, kdy převážně nebyly lokace žádné (jen Z) nebo jen nejhorší kvality (B). Pravděpodobně se však na Juditu nakrátko "podíváme" v zimě, v době, kdy bude opět někde ve střední Africe, a případně příští jaro. Pokud Judita přežije, její vysílač by stále mohl přes den za dobrého sluníčka prozradit svoji polohu.
V současnosti proběhlo na telemetrických konferencích několik zpráv o nejdelších satelitních sledováních. Jeden čáp bílý a orel volavý jsou sledováni již od července 1999 a jejich vysílače v současnosti stále ještě fungují. Rekord drží asi vysílač na jednom orlu křiklavém, který vysílal téměř 6 let, než se odlomila jeho anténa.