Jubilejní 100. Magazín Odhalení
Dnes byl v České televizi (a najdete ho jako vždy na tomto webu) odvysílán jubilejní stý magazín Odhalení. Významné jubileum si zaslouží trochu vzpomínání, a tak jsme se vypravili za těmi, kteří se o zdar celého projektu nejvíce zasloužili.
Čeho si na Odhalených nejvíce cení ředitel Českého rozhlasu Ing. Václav Kasík?
Asi to není jenom jedná věc. Musím vyjmenovat hned tři. První moment byl ten, když kolegové ke mně přišli do kanceláře s vizí tohoto projektu - to byl úžasný náboj, který s nimi vstoupil. Podruhé jsme byl nadšen, když se od nápadu přešlo k realizaci. To bylo v okamžiku, kdy byl projekt spuštěn. Za třetí pro mne bylo neobyčejně potěšující, když kolegové přivezli z Anglie - jak my v hantýrce říkáme - Divokého Oskara. To je nepřehlédnutelné vyznamenání, a to se mi skoro až podlomily nohy.
Na který moment z projektu Odhalení nejvíc vzpomíná jeho autor, Mgr. Miroslav Bobek?
Pro mne je emocionálně asi nejsilnější celý příběh Kamby. Je to určitě jednak tím jejím osudem, že přišla z Afriky jako mládě, které přišlo o rodinu, ale hlavně že jsme byli u jejího převozu ze Dvora Králové do Prahy, že jsme byli u jejího začleňování do skupiny a teď jsme čekali dlouho na její porod, který proběhl tak, jak proběhl. Musím ale říci, že Odhalení pro mne nejsou ani tak ta čísla magazínů, ale události. Ať už tady v pavilonu v pražské zoo, nebo třeba to, že podporujeme ochranu goril v Africe.
Který moment utkvěl nejvíce v paměti řediteli pražské zoo PhDr. Petru Fejkovi?
Paradoxně to, co bylo nejvíc kontroverzní, tedy neúspěšný porod Kamby. Já si strašně vážím toho, že i v této tak eticky složité chvíli jsme to neustřihli. Pro spoustu lidí to bylo hodně velké sousto, dokonce považovali přímý přenos nezdařeného porodu za neetický. Já to naopak považuji za klad projektu, protože to byla pravda. Ta pravda není etická a strašně si vážím toho, že ten projekt jsme dotáhli i v této mezní situaci do konce a že byl až do konce pravdivý.
Co nejvíc zapůsobilo na Marka Ždánského?
Asi moře pokusů, co jsme udělali. Asi bych neměl říkat pokusů, vždyť pro zvířata to byla hlavně zábava, ale bylo to hrozně důležité. Čekali jsme, jak budou reagovat, zda vůbec je budou pokusy zajímat - měla vždy svobodnou vůli. Když jsme dávali do pavilonu poprvé figurínu - dostali jsme odpověď na otázku, která mne vždycky zajímala. Co by se stalo, kdyby někdo z nás zůstal v pavilonu. A právě zásluhou Odhalených jsem se to dozvěděl. Nestalo by se asi nic. Gorily nám ukázaly, že jsou v pohodě.
