Jedinečná krása Křivoklátska
Už dnes je Křivoklátsko chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby status národního parku získalo nejcennějších 102 čtverečních kilometrů Křivoklátska, tedy 16 procent stávající chráněné krajinné oblasti.
Znamenalo by to především lepší ochranu zdejší přírody. V CHKO Křivoklátsko dodnes zůstalo zachováno téměř dva tisíce druhů rostlin, přes padesát druhů dřevin, hnízdí tady kolem 120 druhů ptáků a najdeme tu také mnoho dalších živočichů, z nichž mnozí jsou zapsáni v červených seznamech vzácných a ohrožených druhů. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Dagmar Jáňová od docenta Jiřího Kolbeka z Botanického ústavu Akademie věd, který tam několik let prováděl podrobný výzkum.
Dnes se tam vyskytuje kolem 1600 druhů rostlin, přesně řečeno taxonů rostlin. Některé druhy jsou vyhynulé a už nebyly nalezeny, příkladem je kyvor lékařský neb hořec jarní, smrkovník plazivý atd. Ale celou řadu druhů se podařilo znovu zjistit nebo ověřit (kruštík bahenní nebo drobná kapradina vratička heřmánkolistá, na Křivoklátsku je jedna z největších lokalit v celé České republice). Všechny ostatní lokality mají výskyt pouze několika rostlin, maximálně do deseti kusů, na Křivoklátsku jsou to stovky jedinců na jedné lokalitě.
Křivoklátsko má mnoho výhod pro botanický výzkum. Za prvé je to jedno z mála zachovaných území v Evropě, které leží v pahorkatinném stupni a má bezmála 630 km2, to je první výhoda.Územím protéká řeka Berounka a vytváří tzv. vynikající říční fenomén, který připravuje ekologické podmínky pro šíření celé řady druhů rostlin i společenstev.
Na území se střídá značné množství geologických substrátů, to je velmi zajímavé, protože tam jsou horniny, které jsou značně kyselé a tvrdé, jako například buližníky, také vulkanity, hlubinné vyvřeliny, které mají vápníkovou impregnaci, jsou to třeba spility a diabaze. Ale vlastní vápence tam už nenajdeme.
Jak vypadá buližník a co na něm roste?
Buližník je velice tvrdá hornina, která pomalu zvětrává. Je to vlastně křemenec, který má velmi málo živných prvků. Na něm se vyskytuje půda, která je hrozně kyselá a rostliny i společenstva tomu odpovídají. Například vřes je typický pro takové útvary. Krásná vřesoviště jsou například u Svaté.
Další zajímavostí na Křivoklátsku je poměrně značná změna klimatu – od jihovýchodu po severozápad. Od Berounky přiléhá oblast k Českému krasu a je toto území výrazně teplé, téměř takové jako v Českém krasu, zatímco směrem na severozápad k Rakovníku dostává území chladný, až boreální charakter - a tam se také vyskytují v tom území zbytky rašelinišť. Vyskytují se tam studenomilné prvky vegetace i květeny. Například rosnatka okrouhlolistá, celá řada prvků, která rašeliniště a slatiniště doprovází.
Na Křivoklátsku jsou častá hluboká údolí přítoků Berounky, kde je vytvořen efekt zvratu pásem, neboli inverze. Tj. dole se vyskytují společenstva studenomilná, je tam vlhko, zatímco nahoře, při vrcholech svahů, je sucho a teplo.
Můžete uvést příklad takové inverze?
Překrásné je údolí Zbirožského a Týřovického potoka, to jsou skutečně nádherné scenérie, kterými se dá projít, samozřejmě v době, kdy není vysoká hladina vody.
A posledním zajímavým jevem, který na Křivoklátsku způsobil člověk, je Lánská obora. Možná se nad tím zarazíte, ale Lánská obora, která spadá pod prezidentskou kancelář, má zcela specifický způsob obhospodařování, který se liší od okolní krajiny. Můžeme tu najít jevy, které dneska v kulturní krajině těžko uvidíme. Třeba velice staré stromy, 150-200 let. Horní stromové patro je nádherné, bylinné patro je prakticky zničené zvěří, dochází tam k invazi nitrofilních druhů, to je devastované.
Proč nitrofilní – způsobuje to trus zvěře?
Ano, je tam nadbytek dusíku v půdě, který umožňuje, že se nitrofilní druhy velmi dobře šíří, uplatňují se v celém podrostu a vytlačují původní květenu. Typickým nitrofilním druhem je kopřiva. I když kopřivu nemá nikdo rád, je potřeba si uvědomit, že je to druh, který nám pomáhá dostávat dusík z půdy.
Jaká zvířata mohou návštěvníci na Křivoklátsku potkat?
Žije tam poměrně silná populace výra a také káněte. Říká se, že se tam dokonce pořád vyskytuje tetřívek. Běžně se v údolích kolem toků vyskytuje ledňáček, je tam také datel černý. Byl tam zjištěn i orlovec říční, krkavec velký, který se tam znovu usídluje, a z těch vzácných dravců je to třeba ještě luňák červený. Z velkých zvířat je tu samozřejmě velké množství spárkaté a vysoké zvěře. Já sám jsem na vlastní oči spatřil na tomto území losa. Byla to losice, která přebíhala z polských lokalit až na území Třeboňska, bylo to impozantní setkání. Z obojživelníků je v inverzních údolích hojný mlok skvrnitý. Zajímavé je, že ubývá žab a také druhů jako je čolek velký. Z plazů tam najdeme ještěrku zelenou, je to zajímavý živočich, který se vyskytuje kolem řeky Berounky na osluněných Nezabudických skalách. Kromě užovky stromové se tam vyskytují všechny naše užovky, a taky zmije obecná, náš jediný jedovatý had.
V jedenácti malých tocích byl dělán výzkum a zjistilo se 17 druhů ryb. A také mihule potoční, to je vzácný živočich, který patří kruhoústé a vyskytuje se v rychle proudící čisté vodě, na území České republiky je skutečně velice vzácná. Z motýlů tu žije 750 druhů! Je to obrovské množství, bohužel motýlů dnes ubývá. Z dalších zajímavých živočichů připomeňme roháče, který žije na starých dubech, nebo ve vodních tocích raka kamenáče či raka říčního.
Botanický výzkum AV, který jste vedl, dělal na tomto území komplexní výzkum. K čemu budou výsledky využity?
Výsledky už byly publikovány. Z celosvětového hlediska představují unikátní soubor botanických prací, které jsou věnovány velkoplošnému chráněnému území. V prvé řadě byly publikace směřovány k ochraně přírody, aby je mohla využít pro další rozvoj. Bohužel otázkou zůstává, zda se to podaří úplně do konce, protože třetí díl květeny, o které jsem mluvil, není zatím dostatečně finančně zajištěn. Snaha o lepší ochranu území se odrazila v návrhu na vytvoření národního parku Křivoklátsko.
