Jarní návrat mongolských čápů (5. března 2006)
Tři mongolští čápi (Tuja, Kublaj i Erdenet) zůstali po celou dobu zimování na svých rozlohou poměrně velmi malých zimovištích v údolích malých horských řek. Jen Marko přezimoval ve zcela jiném biotopu - rozsáhlých meandrech a bočních korytech řeky Brahmaputry, někde v místech, kde řeka opouští horské kaňony Himálaje. On se také jako jediný před měsícem přesunul na druhé zimoviště.
Jako první vyrazil na jarní tah Erdenet. Jeho vysílač v prosinci a lednu "stávkoval" natolik, že absence signálu vzbuzovala obavy z jeho tragického konce. Technika se však umoudřila a především od 23. 2., s nástupem intenzivního vysílacího cyklu načasovaného pro sledování návratu, máme opět velmi dobré informace o jeho poloze. Tou dobou však měl Erdenet již první stovky kilometrů zpátečního tahu za sebou. Nevíme přesně, kdy ze zimoviště vyrazil - asi někdy po polovině února, neboť již 20. 2. byl 450 km východně od tohoto místa. V dalších dnech sledoval pomezí Bhútánu na jižním úbočí Himálaje a v noci na sobotu 4. 3. byl již dalších 500 km na východ v závěru široké nížiny Brahmaputry pod mohutnou hradbou hor Tibetu. Přibližně v těchto místech zimoval i Marko, ale ten se již 5. nebo 6. 2. posunul o 100 km východně - tehdy však ještě nešlo o tah, neboť na tomto novém místě zůstává již celý měsíc. Není bez zajímavosti, že Marko je nyní přibližně tam, kde na konci října pobýval i Kublaj. Jako by těch nejvhodnějších míst ke krmení byl jen omezený počet... Oba ptáci jsou tak před asi nejobtížnější částí migrace, těsně pod vysokými hřebeny jihozápadní Číny. Kublaj i Tuja zůstávají stále ještě na svých zimovištích. První v malém indickém státě Meghalaya na ubočí hor Khasi a druhý stejně jako vloni na pomezí Indie a Myanmaru.