Jakou cenu mají dary přírody?
Koncepce „služeb ekosystémů" studuje možnosti finančního vyjádření těch služeb přírody, které zatím považujeme za zcela samozřejmé.
Například les dokáže zadržovat vodu v krajině. Pokud ho vykácíme, budeme tuto jeho schopnost muset nahradit například stavbou přehrady. Ta už se finančně vyčíslit dá.
Finanční vyjádření nepřeberných forem služeb lesů, mokřadů, mangrovů a dalších ekosystémů tak může významným způsobem přispět k tomu, že nejširší veřejnost pochopí nezbytnost jejich ochrany, domnívá se prof. Lubomír Nátr, autor knihy Příroda, nebo člověk? s podtitulem Služby ekosystémů.
Název té knihy není zcela korektní, protože člověk patří do přírody. Je tedy trochu absurdní psát člověk nebo příroda. Jenže v posledních desetiletích se člověk stal tak mimořádně velkou silou, využil svůj intelekt, své schopnosti i svoji agresivitu k tomu, že je schopen planetu Zemi výrazným způsobem ovlivnit, ne-li zničit do té míry, že ničí svoje vlastní životní prostředí. Rád bych připomněl, že příroda bez člověka tady existovala po stamiliony let. I naši prapředci, kterých bylo podstatně méně, než je nás v současné době, žili v rozumné harmonii s přírodou. V dnešní době už je to jinak a řada přírodovědců poukazuje na to, že existuje specifická odpovědnost za tuto planetu, jakkoliv to může znít trochu absurdně a nabubřele.
A tím se někteří autoři dostali k tomu, co se obecně označuje jako „Idea služby ekosystémů“.
Vysvětlete, prosím, termíny ekosystémy a služba ekosystémů.
Služby ekosystémů jsou zvláštní pojem, který, rád bych hned předeslal, řada ekologů, nemá ráda. Zkusím to vysvětlit. Ekosystém byl definován snad nejpřesněji už ve 30. letech minulého století. Co se jím rozumí, mohu ukázat na příkladu lesa. Kolik stromů tvoří les? 1, 10, 100? Je zřejmé, že ani 1000 stromů netvoří les. Připomeňme si ovocný sad – tam mohou být stovky a tisíce stromů a nikoho nenapadne označit to jako les. Tedy ekosystém lesa je tvořen nejen stromy, ale i keři, bylinami a všemi živočichy, vším, co je v půdě, i samotnou půdou, kameny, odumřelými orgány rostlin, odumřelými živočichy, prostě na dané lokalitě vším živým i neživým.
Stejně tak bychom mohli hovořit o ekosystému rybníka nebo o ekosystému v našem květináči na okně. A tento ekosystém je předmětem studia ekologů, přírodovědců, kteří sledují jeho struktury, vzájemné vazby mezi jednotlivými členy ekosystému apod. Je to tedy typický přírodní pojem, patřící do oblasti přírodních věd.
Naproti tomu služba, slovo, které známe všichni z každodenního života, je pojem ryze ekonomický. Služba je něco, co někdo poskytuje někomu jinému. Většinou za úplatu.
Les nám vlastně poskytuje obrovské služby – není to přece jen dřevo, které se tu těží, ale i kyslík, který vyrábí, voda, již zadržuje, plodiny a houby, které tam sbíráme. A všechno je vlastně zadarmo...
To je velice moudrá poznámka. Nepochybuji o tom, že pro většinu lidí, když se zeptáme, jaký užitek poskytuje les, to bude dřevo, které těžíme, pro myslivce nebo lovce to bude lesní zvěř a pro houbaře houby. Na tom se určitě shodneme. Ale to další, co jste zmiňovala, nás napadne málokdy – včetně toho, že les je krásný, že je podnětem pro básníky, malíře, pro zamyšlení pro běžné turisty. Že zadržuje spoustu vody, že tu vodu filtruje, zabraňuje náhlým přívalům vod do okolí, produkuje kyslík, pohlcuje oxid uhličitý. A my jsme si z dřívějška natolik zvykli, že všechno to je poskytováno člověku zdarma. A nyní máme problémy přijmout, že to, co bylo doposud zdarma, je nyní potřeba platit.
Jak se takové služby vlastně dají vyčíslit?
Koncepce připomínající finanční hodnotu toho, co nám příroda poskytuje, se ve vědě formovala už poměrně dávno, ale obrovský podnět získala v roce 1997, když profesor Robert Costanza ze Spojených států amerických v jednom z nejvýznamnějších vědeckých časopisů Nature uveřejnil s řadou spolupracovníků článek, ve kterém uvádí, že se roční hodnota všech těchto služeb ekosystémů, toho, co nám poskytuje příroda na planetě zdarma, pohybuje v řádu trilionů dolarů! To byla fantastická suma. Všechny její položky nebyly dopodrobna vyčísleny, ale byl to významný podnět pro obrovský nárůst podobných publikací doslova po celém světě. Způsoby výpočtu hodnoty ekosystémů jsou různé. Nejjednodušší je schopnost lesa zadržovat vodu. To znamená, že když bychom chtěli daný les zlikvidovat, ale chtěli bychom v dané krajině uchovat schopnost zadržovat vodu, tak máme možnost třeba postavit rybníky nebo častěji přehrady. A tudíž, tuto jedinou službu lesa dovedeme vyčíslit tím, kolik taková výstavby přehrady a její údržba bude stát. A tímto způsobem se postupuje i u dalších služeb ekosystému.
Velice jednoduché to může být i například ve výpočtu, který používá docent Jan Pokorný z Třeboně, kdy hodnotí, jakou cenu má jeden strom nebo skupina stromů. Vezmeme v úvahu například jejich schopnost produkovat kyslík. Minimální cena, kterou tento jeden strom poskytuje jenom tím, že produkuje kyslík, se dá vypočítat podle toho, kolik by společnost stála adekvátní průmyslová produkce kyslíku.
S určitým zjednodušením bych chtěl říct, že se jedná o jeden zřejmě z posledních pokusů lidstva, jak přesvědčit veřejnost a následně i politiky a ekonomy, že přírodu musíme chránit, že nemáme pokračovat v likvidaci orné půdy, v likvidaci pralesů – koruně, dolaru, euru každý z nás rozumí. Za služby platíme. Čili doufejme, že tento přístup pomůže tomu, že dojde k jisté obnově, renesanci našeho vztahu k přírodě a k její skutečné ochraně.
Pojďme si zalistovat ve vaší knize Příroda, nebo člověk? Jak je členěna?
Pokusil jsem se zůstat u svých přírodovědných oborů. Čili po výkladu, co to je ekosystém, i po ilustraci jednotlivých služeb jsem se pokusil vysvětlit biologické principy naprosté nezbytnosti rostlin a jejich významu nejen pro člověka, ale de facto pro všechny ostatní organismy. Dále jsou kapitoly věnovány tomu, jaký je základ produkce potravin v současné době. Uvědomme si: lidstvo v těchto dvou stoletích využívá jedinou a nikdy se neopakující dotaci ve formě fosilních paliv, které příroda, přesněji rostliny nahromadily v průběhu milionů let a které několik málo generací lidí bezostyšně využije patrně beze zbytku v nejbližších jednom, dvou stoletích.
Obdobně jsem pak další kapitolu věnoval problematice vody, jejíž nedostatek, nedostatek čisté, použitelné vody, pro rostliny i lidi je čím dál evidentnější. V závěru jsem si dovolil shrnout názory několika významných osobností. My přírodu potřebujeme, protože bez ní nemůžeme být, ale příroda, jak ukázaly dějiny, ta nás nepotřebuje.
