Jak určit věk gorily
Jakákoliv pozorování goril a následný popis jejich chování musejí byt analyzovány s ohledem na pohlaví a věk zvířete. To se netýká jenom goril, platí to obecně. Zdálo by se na první pohled, že to jsou samozřejmé triviální otázky, ve skutečnosti ale není jednoduché určit přibližný věk zvířete, a paradoxně často ani jeho pohlaví.
Ne vždy jsou dobře vidět pohlavní orgány nebo jiné znaky, které by umožnily určit věk a pohlaví zvířete. Ne vždy lze pozorovat výrazný pohlavní dimorfismus (rozdíly mezi samci a samicemi například v hmotnosti, velikosti nebo proporcích těla, ve zbarvení a struktuře srsti atd). V ideálním případě v zajetí můžeme určit věk přesně, pokud víme, kdy se které zvíře narodilo (pokud se vede přesná evidence, nebo pokud tato evidence je předána v případě, že zvíře cestuje jinam - není to vždy pravidlem, i když by to tak mělo být). Dalším vodítkem v určování věku zvířete, například když bylo chyceno v přírodě a neví se přesně, jak je staré, jsou zuby. Prořezávají se v určitém věku, stupeň opotřebovanosti také může vypovídat o přibližném stáří. Pokud se s takovým zvířetem dá manipulovat (krátká anestézie), je možné jedince změřit, zvážit, odeberou se vzorky pro biochemickou a genetickou analýzu, eventuálně se provede rentgen. Všechny tyto analýzy pomohou určit věk i pohlaví jedince. Není to vždy snadná cesta. Příkladem může být určení pohlaví Moji - trvalo několik měsíců, než se to podařilo za pomoci genetické analýzy zjistit.
Jenomže co v případě, kdy pozorujeme zvířata v přírodě a nechceme je chytat, měřit, uspávat? I tady se dá různými způsoby pomoci. Dají se najít odpovídající vzorky pro genetickou analýzu (výkaly, chlupy), pokud se podaří určit, které zvíře je skutečně zanechalo. Zkušený pozorovatel může odhadnout věk a pohlaví zvířete podle velikosti těla, zbarvení i podle chování jedince. V takových případech nebývá vždy nutné znát na den přesně věk, stačí přiřadit jedince do určité věkové skupiny. Ale i v tomto případě je nutné se opírat o více poznatků, než je jenom hmotnost nebo velikost těla. Každý organizmus se vyvíjí nejenom fyzicky. Určitým vodítkem je i chování a fyziologie jedince, například příjem potravy, laktace, hry, stavění hnízd u goril atd.
Tým vědců vedený Thomasem Breuerem se pokusil porovnat různé věkové skupiny u goril nížinných západních s poznatky jiných autorů, kteří studovali gorily horské v Karisoke Research Center. Svá pozorování tým dr. Breuera prováděl v unikátní lokalitě Mbei Bai, na velké bažinaté mýtině o ploše 12,9 ha. Pozorování se prováděla soustavně od roku 1995 z velké plošiny na kraji této lokality za pomoci teleskopických dalekohledů. Pozoruhodné na tomto výzkumu je, že se prováděla komplexní analýza dat - jak přímá pozorování zvířat, která přicházela na mýtinu, tak jejich speciální fotografování a video záznamy, které umožnily použití nových metod v určování věku goril. Kromě fotografií obličejů goril, která pomáhají určovat jedince individuálně, byla také dlouhodobě sbírána data o narozeních, úmrtích, odchodech zvířat ze skupin nebo naopak jejich začleňování do skupin. Celkem bylo pozorováno 304 různých goril, začleněných do 61 sociálních skupin. Tato metoda, jako každá jiná, má také svoje nevýhody. Především to, že pozorování je závislé na tom, jak často a které skupiny goril na tuto mýtinu chodí. Ne vždy se podaří zaznamenat přesná data, například o porodech, v případě, kdy skupina nebyla opakovaně spatřena v průběhu několika měsíců.
Ale právě dobrá viditelnost a přehlednost lokality umožnila zaznamenat mnoho unikátních pozorování. Pro zajímavost, první dva případy použití nástrojů gorilami (z 5 doposud popsaných) v přírodě byly pozorovány právě tady. Tady také byla použita unikátní metoda nekontaktního zjišťování délky trupu u goril za pomoci fotografii. Gorily byly vyfotografovány v pozici, kdy stály na všech čtyřech končetinách bokem (z profilu) ke kameře. Pro ověření přesnosti této metody byla analýza fotografií prováděna jak lidmi, kteří gorily znali, tak i těmi, kteří tato zvířata individuálně neznali. Gorily byly fotografovány opakovaně, znovu se porovnávala data spojená s jejich velikostí, proporcemi těla, vývojem svalstva a zbarvením hřbetu. Vzdálenost od objektivu ke zvířeti se určovala pomoci laseru. Na základě této studie tým doktora Breuera podrobně popsal všechny věkové skupiny goril a při porovnání těchto dat s jinými skupinami konstatuje, že gorily nížinné západní dospívají pravděpodobné pomaleji, než gorily horské.
Věkové skupiny jsou následující:
Mláďata (Infant)
Věk 0-4 roky. Mláďata jsou stále kojena, vozí se na samici na zádech nebo jsou zavěšena na jejím břiše. Z hlediska potravy jsou závislá na své matce a nejsou schopna přežít, pokud samice zemře. Bílý chomáč na zadečku je velice dobře viditelný. Mláďata mají velice velkou hlavu ve srovnání s velikosti trupu a mají výrazně černé chlupy.
Nedospělí jedinci (Juvenile)
Věk 4-7,5 roků. Nedospělí jedinci jsou již odstavení a jsou schopni přežít v případě, že jejich matka zemře. Příležitostně je samice ještě kojí, ale mléko již není jejich hlavním zdrojem potravy. Nedospělí příležitostně jezdí na zádech samice a často zůstávají v těsné blízkosti své matky.
Dospívající jedinci (Subadult)
Věk 7,5-10 roků pro samice a 7,5-11 roků pro samce. Dospívající jedinci mají stále ještě štíhlé tělo a nejsou o mnoho menší než jedinci dospělí. Jsou nezávislí na své matce. U samic byla pozorována malá zduření genitální krajiny.
Dospělé samice (Adult females)
Starší než 10 let. Samice, které ještě nerodily, jsou o trochu menší než samice, které už rodily. Vykazují malé zduření genitální krajiny. Samice, které rodily, vykazují protáhlé bradavky a vyvinutá prsa.
Černohřbetý samec (Blackback)
Věk 11-14 let. Černohřbetí samci mají podobné nebo větší velikostní rozměry ve srovnání se samicemi, které už rodily. Černohřbetí samci začínají vykazovat sekundární pohlavní znaky, jako jsou dlouhé chlupy na ramenech, červeno-hnědé zbarvení na hřbetě, silné krční svaly, tyto znaky ale nejsou ještě plně vyvinuta.
Mladý stříbrohřbetý samec (Young silverback)
Věk 14-18 let. Mladý stříbrohřbetý samec je výrazně větší než samice, které rodily, a dosahuje délky těla dospělého samce. Nicméně jeho sekundární pohlavní znaky ještě nejsou plně vyvinuty. Nahnědlý hřbet je šedý, ne úplně stříbrný, a chlupy na hřbetě jsou o hodně kratší, než u dospělých samic. Jejich hřeben není ještě plně vyvinutý.
Stříbrohřbetý samec (Silverback)
Starší 18 roků. Dospělý stříbrohřbetý samec má plně vyvinuté sekundární pohlavní znaky. Má plně vyvinutý hřeben a jeho hřbet se zabarvil z šedého na stříbrný, často má také stříbrné nohy. Dospělý stříbrohřbetý samec může mít ve své skupině jednu nebo více dospělých, reprodukce schopných samic.