Jak se k nám dostala strašidla
Poslední zářijový den jako by byl – alespoň v případech několika roků – v rozhlasovém vysílání zasvěcen strašidlům.
Vezměme si jako příklad rok 1971. 30. září onoho roku vysílal Československý rozhlas literární pásmo, jehož autorem byl Vladimír Kovářík a v němž vystupovali Jiří Ornest a Josef Patočka. Pásmo se jmenovalo „Jak se dostala strašidla do pohádek“. Pořad režíroval Karel Weinlich a posluchači se v něm dozvěděli mnohé o tom, do jakých druhů a kategorií se strašidla dělí.
Závěr pořadu o strašidlech byl znatelně poznamenán ideologicky, akcentem na hrozbu války, hladu a vykořisťování…. Nicméně poslední slova, v nichž je zdůrazněna víra, že dobro vždy vítězí nad zlem a nad špatností, můžeme číst jinotajně… můžeme v nich cítit odkaz na zlo a špatnost, které na naši zemi dolehly nechvalně známými událostmi roku 1968. Ostatně – další z pořadů, které se vysílaly také 30. září, pouze o rok dříve, tedy v roce 1970, také vypovídá o podobném zlu. Byť tónem nepatřičně oslavným. Citovaný pořad z roku 1970 připravil a mluví v něm Vladimír Brunát. Řeč je tu – abychom vyšli z typologie předchozího pořadu – o strašidlech podobných člověku.
