Jak se dělá prales
Na Ještědském hřebeni poblíž Liberce vzniká unikátní prales s původními dřevinami. Upouští se tu od neblaze rozšířené monokulturní podoby lesa. Za realizací projektu stojí občanské sdružení Čmelák, jehož předseda Jan Korytář prozradil redaktorce Světlaně Lavičkové více podrobností.
Od chaty KČT Pláně pod Ještědem jsem se vydala směrem na východ, ale že bych si tady připadala jako v pralese (když tedy míříme do pralesa), to tvrdit nemohu. Znám Boubínský prales, ale ten vypadá úplně jinak!
Máte pravdu. Tady byly pralesy před několika staletími, dnes se pokoušíme prales znovu vytvořit. Místo vám pak ukážu, je to asi ještě kilometr cesty. To co vidíte tady okolo nás, to je většinou les, který byl vysázen zhruba před padesáti lety. Kdybychom tudy šli v době po druhé světové válce, šli bychom ne lesem, ale po horských loukách.
Teď je tu smrk vedle smrku – ale v pralese by měla být původní vegetace, čekala bych nějaký smíšený les.
V původních lesích byly kromě smrků také buky, javory a zejména jedle.
Zatímco jsme mluvili, došli jsme k oplocení...
To už je jeden z našich pozemků, které naše sdružení díky veřejné sbírce v minulých letech vykoupilo. Můžete posoudit, co se dá se smrkovým lesem udělat během zhruba pěti let, když ho chcete převést na les, který je bližší přírodě a kde nejsou samé smrky. Za našimi zády je tedy smrkový tmavý les, kde leží jehličí, skoro nic tam neroste, naopak za oplocenkou jsou některé ze smrků pokácené a leží na zemi už několik let a mezi nimi jsou zelené plochy. A to jsou právě stromečky, které my tady do smrkových monokultur vysazujeme.
Copak v pralese se kácí?
V pralese se nekácí, ale my zakládáme nový prales, prales tu teprve vzniká. Pokoušíme se připravit místo, aby tu potom sama příroda mohla prales vytvořit. Kdybychom to nechali jen samovolnému vývoji, jedličky by se tu neobjevily vůbec, protože na kilometry daleko není žádná stará jedle, ze které by mohly malé stromečky vzniknout. Teď smrky kácíme, ale napodobujeme to, co funguje v přírodě v pralese. Když je starý smrk mrtvý, postupně mu opadá jehličí, větvičky, potom spadne celý strom. A v lese se vytvoří takový kotlíček, v kterém zase mohou růst malé stromečky. Proto tento stav napodobujeme.
Teď bychom mohli do toho pralesa vstoupit. Vy jste říkal, že tady se dá projít...
Přelezeme a už jsme tam.
Poloschůdky, položebříček, to určitě zvládneme. A je to. Tak tohle je ten nově vznikající prales. Když sem přijedu na výlet, mohu se tu volně pohybovat?
Takových přelezů je tady několik, celá plocha je volně přístupná návštěvníkům. Plot je tu jenom kvůli zvěři, aby nám nesežrala mladé stromky, které jsou tu vysázené.
V té oplocené části zvěř není?
Je tam většina zvířat, která jsou i v neohraničeném území. Najdete tu veverky, lišky, ptáky, jsou tu, brouci, motýli mravenci...
...komáři...
...akorát sem nesmí muflon, srnka a jelen, protože ti by zničili velkou část stromkových sazeniček. Ale v budoucnosti samozřejmě počítáme s tím, že plot bude odstraněný a prales by se měl vyvíjet úplně přirozeně. Rádi bychom získali ještě nějaké další lokality.
Kdy si myslíte, že tento mladý les bude vypadat jako opravdový, dejme tomu, pralesík, když ne prales?
Taky kousek od nás se nám podařilo vykoupit les, který je už 100 let starý, ten už se začíná tomu pralesu podobat. Netěží se tam, staré stromy zůstávají ležet a my tam už jen dosazujeme ty jedle, které tam chybí. Ale boučky a jasany už tam rostou.
Pokud se ptáte na smrkovou monokulturu, ve které se dnes pohybujeme, kdy z ní bude prales, počítám, že to bude za nějakých 200, 300, možná 400 let.
Jak nejsnáze se návštěvník dostane do toho nově vznikajícího pralesa?
Nejjednodušší je to k chatě na Pláních, z Liberce se tam dá dostat pohodlně po turistické značené cestě od konečné tramvaje. Nebo můžete vyjet lanovkou na Ještěd a dojít tam po hřebenové cestě. Podrobný plánek se dá najít na webových stránkách www.novyprales.cz, kde jsou možnosti, jak se k nám dostat, zmíněny.