Jak se chovat na svatebním obřadu?
Jediný zvukový záběr, který připojuji k dnešní webové stránce Archivních a programových fondů Českého rozhlasu, není lekcí z pravidel dodržování etikety, není projevem Jiřího Gutha-Jarkovského ani Ladislava Špačka, je na něm zachyceno jedno nepříliš známé humoristické monologické vystoupení (dnes bychom řekli „stand-up“), jímž chci připomenout osobnost jednoho z nejoriginálnějších českých komiků.
Oním komikem, jehož (nekulaté) výročí si v těchto dnech připomínáme, je Jaroslav Štercl. Narodil se 18. listopadu 1919 v Blovicích u Plzně. Plnou měrou v jeho případě platí rčení, že „pocházel z chudých poměrů“. A to vzdor tomu, že jeho dědeček byl podnikatel, dokonce úspěšný, zato jeho otec podnikal bez velkých výsledků, což se projevilo zejména v letech hospodářské krize. Jaroslav nepatřil mezi příkladné žáky, vystřídal několik středních škol, nežli se mu podařilo jednu z nich dokončit. Byla to Vyšší průmyslová škola stavitelská v Praze. Oč méně se věnoval studiu, o to intenzivněji navštěvoval různá divadla, především revuální scény.
Nuselský pivovar - dnešní pohled od Křesomyslovy ulice. Foto: creative commons
Chodíval také už velmi záhy do rozhlasu, kde se účastnil veřejných čtení pohádek, které zde pořádal Vlasta Burian. Tento komik se ostatně brzy stal Šterclovi velkým vzorem, podobně jako Ferenc Futurista. Oba komici ho nepochybně upoutali svou spontánní, často improvizovanou, živelnou komikou, což jsou ony rysy, jimiž později Štercl sám získal velkou popularitu. Stal se jedním z mála našich ryze kabaretních herců. Poprvé prý vystupoval v pouhých 17 letech na kabaretní scéně někdejšího Nuselského pivovaru. Později vystupoval v Kabaretu mladých, v Rozmarném divadle, v Alhambře, v kabaretech U Tomáše či U Fleků.
Vlasta Burian čte dětem v rozhlase pohádky. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Jeho životní vášní byl tramping. Pobýval často ve slavné osadě Ztracenka, vystupoval mnohokrát společně se skupinou Settleři anebo s Jarkou Motlem, ikonami české trampské písně. Hrál po jistou dobu také v Hudebním divadle v Nuslích.
Velmi často vystupoval v rozhlasových estrádách, skečích (scénka „Jak se chovat na svatebním obřadu" byla natočena v roce 1967), byl oblíbeným účinkujícím v televizních silvestrovských pořadech. Film k němu byl ovšem poměrně skoupý – vytvořil poměrně hodně rolí, ale všechno to byly převážně epizodní úlohy . (V paměti jistě zůstane jeho opilý poštmistr z Brdečkova Limonádového Joa).
Téměř až do své smrti jezdil po mnoha městech i malých obcích s estrádním programem Abeceda humoru, doprovázeli ho populární zpěváci jeho generace – např. Richard Adam nebo Standa Procházka.
Jaroslav Štercl zemřel v Praze 4. dubna 1996.
Snímek z natáčení rozhlasové estrády - zleva Jaroslav Štercl, František Hanus a Lubomír Lipský. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu